Žena mezi Votroky - rozhovor s fyzioterapeutkou Evou Baranovou

29. 9. 2016   |   Redakce

Vizitka: Bc. Eva Baranová, DiS., Věk: 39 Vzdělání: Střední zdravotnická škola v Hradci Králové, Vyšší odborná škola v Hradci Králové – Diplomovaný fyzioterapeut, Univerzita Karlova – obor fyzioterapie

V dnešním světě fotbalu se o zraněné hráče nestarají již pouze samotní lékaři, ale stále důležitější roli sehrávají tzv. fyzioterapeuti. FC Hradec Králové není výjimkou a o tuto stránku se stará Eva Baranová, která v klubu plní právě roli fyzioterapeuta. Co je přesnou náplní její práce či jak došlo k zázračně rychlému uzdravení Radima Ottmara v loňské sezoně? O tom všem se dozvíte v následujícím rozhovoru.

Jak jste se dostala k samotné sportovní fyzioterapii?

Vždycky jsem byla přesvědčená, že fyzioterapie je o sportu, tak se mi to po patnácti letech splnilo. Nejprve jsem se dostala do centra Rehaspring v Čelákovicích. Zde jsem se seznámila s paní PhDr. Ingrid Palaščákovou Špringrovou, Ph.D. Jelikož ona je zaměřená hodně na sportovce, tak mě oslovila ke spolupráci. Později jsem se dostala až lektorství, takže už to bude pět let, co tam jezdím učit fyzioterapeuty tzv. Akrální koaktivační terapii (ACT).

Co tato metoda přináší nového?

Je to novodobá metoda, která je pro hodně aktivně žijící pacienty. Jedná se o napřimovací cviky, na horních končetinách jsou to dlaně, na dolních to jsou paty. Neustále se snažíme tuto techniku vyvíjet a spojovat s dalšími postupy.

Jak se tato léčba u nás uchytila?

Musím prozradit, že dostáváme samé pozitivní reakce od pacientů. Před rokem se u mě úspěšně léčil třeba Jirka Lindr. Bylo to po plastice předního křížového vazu.

Avšak tento způsob rehabilitace není u nás příliš známý, kde hledáte inspiraci?

Zkušenosti čerpáme ze zahraničí, protože v Čechách je hodně složité sehnat specialisty. Máme kolegu, který léči fotbalisty v Bastii. Ten nám tyto zkušenosti předává a my je aplikujeme tady u nás.

A jak vlastně vedla vaše cesta do klubu FC Hradec Králové?

Byla to náhoda. Můj přítel mi napsal, že fotbalový klub hledá fyzioterapeuta. Nejdříve jsem váhala, protože se mi to zdálo jako pořádný oříšek. Pak jsem si řekla, že za pokus člověk nic nedá a zkusit se má všechno.

Měla jste již předtím nějaký vztah k fotbalu jako takovému?

K fotbalu jsem se dostala náhodou. Můj syn už od roku a půl začal kopat do míče. Můj přítel hraje fotbal, léčila jsem i jeho bratra Michala Klesu z Českých Budějovic. Začala jsem také jezdit na fotbalové turnaje, tréninky. Minulý rok jsem také byla u výzkumu s mladými fotbalisty z Hořic a z Miletína. Zjišťoval se efekt naší terapie, což se nám pozitivně osvědčilo.

To skoro vypadá, že fotbal se stal vaším životem…

Nakonec to dopadlo tak, že i já na starý kolena, abych pochopila, jak to tělo pracuje, jsem začala hrát také fotbal(usmívá se). Filmové večery u nás už prakticky nejsou a koukáme většinou na fotbal. Člověka to začalo bavit, práce je koníčkem. Když to sleduji, tak neustále přemýšlím, co by se se dalo ještě zlepšit, aby k úrazům nedocházelo.

Jak váš příchod k Votrokům vnímala kabina A týmu?

Líbí se mi, že kluci se hned zapojili a snaží se v rámci prevence chodit na fyzioterapii. Nejde to ze dne na den, nějakou cestičku si k sobě musíme najít.

Co všechno obnáší zmíněná prevence?

Prevence spočívá v tom, aby se naučili zacházet s tělem již před zátěží a správně regenerovat po zátěži. Připravit tělo na daný trénink, protože samotným tréninkem či zápasem by neměl pohyb končit.

Hráči k vám chodí sami nebo je fyzioterapie i součástí tréninku?

Probíhá jak individuální, tak skupinová spolupráce. Takže když se domluvíme s trenéry, tak klukům před tréninkem ukazuji, jak mají pracovat před i po zátěži.

V průběhu loňské sezony došlo ke zranění opory týmu, Radima Ottmara. Ten se pak vrátil v rekordně rychlém čase…

Bylo to náročné zranění, hodně těžké. Do teď zranění léčíme, protože to byla fyzioterapie za pochodu. Nicméně Radim je vzorný hráč, který dělá přesně to, co se mu řekne. Ještě bude nějakou dobu trvat, ale už je to spíš jen preventivní opatření, abychom doléčili všechny zhmožděné, potrhané tkáně.

Radim se tehdy postavil do brány velmi brzy, co pomohlo k tak rychlému návratu?

Našli jsme pohybové vzory, aby byl ještě lepší a mohl se vrátit. Nicméně běžný člověk by takhle bleskově vyléčený nebyl. Společně s lékaři jsme objevili takovou oporu, díky které mohl tak rychle chytat.

Nyní máte v péči také Adama Vlkanovu, jak to s ním aktuálně vypadá?

Rentgen potvrdil, že zlomenina se léčí, ale není ještě zcela zhojená. Adam již normálně trénuje, dokonce naskočil i do zápasu proti Zlínu. Musí se však co možná nejvíc vyvarovat hlavičkám. Snažíme se, aby při cvičení límec odkládal a začal zpevňovat svaly podél páteře.

Co fotbalisty všeobecně trápí nejvíce?

Jsou to třísla dohromady s kyčlemi, kolena a kotníky. Jedno bez druhého nepracuje. Jakmile je špatný kotník, vždycky po určité době začne trápit koleno.

Dá se mezi prevenci zařadit i obutí, kopačky?

Když přijdou kluci a stěžují si na bolestivé úpony v oblasti Achillovy šlachy, tak se vždycky ptám, jestli nezměnili obuv. V rámci prevence musí mít samozřejmě vhodné obutí. Já si kluky v ordinaci diagnostikuju a následně můžeme určit terapii zlepšení pohybových vzorů, dynamiky, lokomoce.

Co doporučujete jako ideální rehabilitaci po tréninkové jednotce či zápase?

Po zátěži by měl proběhnout dynamický strečink v kombinaci se statickým, aby došlo k dostatečnému odkyselení přetížených svalů. Pokud zůstane člověk po zátěži překyselen, tak je unaven, svaly jsou daleko bolestivější a často se k tomu přidají i další nežádoucí zranění.

Takže ihned po zátěži je dobré ideálně udělat co?

Stačí se dvacet minut protáhnout, přes to vlak nejede. Zahraniční fotbalisté mají tohle zaběhlé a vždy po zápase se minimálně čtvrt hodiny protahují.

Čerpáte poznatky tedy hodně za hranicemi?

Ano, ač je to časově náročné, snažíme se. Naše doktorka hledá kontakty, aby se k nám ze zahraničí dostaly nejnovější terapie a sportovní medicína se u nás dostala více do popředí.

Existuje nějaké centrum, kam za vámi může případný zájemce přijít?

Ano, ve Veverkově ulici v Hradci Králové mám centrum E-fyzio. Dále spolupracuji s PhDr. Ingrid Palaščákovou Špringrovou, Ph.D., ta se nachází v centrum Rehaspring v Čelákovicích.

Máte mezi Votroky nějakého oblíbence?

Co se týče gólmana, tak určitě Radima Ottmara. Co se týče rychlosti, tak Tomáše Malinského. Ale samozřejmě i Honzu Pázlera, který teď dává krásné branky.

Závěrem se zeptáme na váš tip, kde se umístí Hradec Králové na konci sezony?

Já věřím, že skončí v první polovině tabulky (s úsměvem).     

Sdílej článek!

Nepřehlédněte

Aktuální zprávy

Předprodej lístků na utkání s pražskou Duklou zahájen

Historie

Votroci před rokem pokřtili novou arénu

Aktuální zprávy

Votroci zamíří na východ, v neděli se představí v Ostravě