Desáté místo po odehrání podzimních utkání druhé nejvyšší fotbalové soutěže Fortuna národní lize nebude určitě patřit k těm výsledkům, které by se leskly v hradecké historické kronice. Nicméně výsledky napověděly, co by se mělo do jarní části zlepšit, jací hráči se budou v nejbližší době prezentovat v černobílých barvách a jakým směrem se budou ubírat jarní cesty Votroků. Ohlédnutí za více jak půlrokem královéhradecké kopané jsme udělali s trenérem, Karlem Havlíčkem.

Nikdo z nás není s bodovým ziskem ani umístěním spokojen. Nemá cenu si nic nalhávat, chtěli jsme dosáhnout lepších výsledků. Ne snad, že bychom čekali první místo s výrazným náskokem, ale několikrát nám body protekly doslova mezi prsty a tyto ztráty jsou v konečném důsledku příčinou současného umístění. Na jaře, ještě v první lize, se Hradci nedařilo bodovat doma s výjimkou posledních dvou zápasů. A i na podzim ve FNL jsme na domácím hřišti poztráceli body. Hrajeme doma často hůř než venku, to je samozřejmě hodně špatně.

První domácí ztráta přišla hned v úvodním kole. Byla to již předzvěst domácích potíží?
To si nemyslím, proti Táborsku jsme sice ztratili dva body za remízu, ale to se občas stát může. Podstatné bylo, že jsme podali dobrý výkon, vytvořili jsme si množství šancí. Pak jsme doma dokázali otočit průběh zápasů s Pardubicemi a Vlašimí, jasně jsme porazili Žižkov. Přišel však útlum, prohry doma s Příbramí a Sokolovem, z venkovních stadionů jsme vozili po bodu.

Co bylo příčinou tohoto řekněme výpadku ve druhé polovině podzimu?
Vidím tam dva podstatné body. Za prvé jsme velmi často byli nuceni otáčet zápasy, protože jsme jako první inkasovali. Opět platí, že se to může stát občas, ale u nás to bylo již téměř pravidlem. Za druhé, a to souvisí s předchozím, se nám nepodařilo ustálit sestavu. Vždy, když se zdálo, že je to ono, přišly problémy v podobě zranění. Hned v úvodním kole s Táborskem jsme neměli Fandu Čecha a Martina Noska, tedy stoperskou dvojici, která velmi slušně odehrála závěr první ligy. Čech byl na ME v Gruzii, kde odehrál nakonec jedinou minutu, vrátil se s kondičním mankem a při jeho dohánění se pak v průběhu podzimu zranil. Nosek se zranil na předzápasovém tréninku. Trápil nás post levého obránce. Podařilo se přivést Fundu, ale ten odehrál asi 30 minut, zranil se a v podzimní části nám už nepomohl. Ale to je i o dalších jménech. Jirsák se v závěru sezóny dostal do základu a hned přišlo zranění. Poslední měsíc byl mimo Plašil. Shejbal odehrál výborně zápas na levé obraně proti Vítkovicím a v Opavě již nehrál pro zranění. Samostatnou kapitolou jsou zdravotní problémy Milana Černého, který by nám, být zdravý, pomohl také mnohem víc. Mrzí nás také zranění mladého Haška, který musel na operaci křížových vazů a tato sezóna je pro něj více méně o rekonvalescenci.

Kádr ale nemáme úzký.
To v žádném případě. Problém je sehranost, vynucené změny nám téměř nedovolily odehrát na podzim dva po sobě jdoucí zápasy stejně.

Vy jste tým společně s Michalem Šmardou převzali v závěru první ligy. Na druhou jste si tým již sami chystali a pohybů směrem ven bylo dost. Kdo z hráčů, kteří v létě tým opustili, vám chyběl nejvíce?
Tomáš Holeš, o něj jsme opravdu nechtěli přijít. Ale realita je jasná. On, Malinský, Trubač, všichni měli nabídky z první ligy a chtěli je využít. Tomu jako bývalý hráč samozřejmě dobře rozumím a kluky chápu. Ale Holeš byl pro nás v obraně jistotou a úplně ho nahradit se zatím nepodařilo. Kromě této trojice jsme uvolnili Jakuba Chlebouna, který dostal nabídku z Kazachstánu. To pro nás problém nebyl. Odešel ještě Pavel Černý. Jemu končila smlouva, útočníků jsme měli víc, a proto jsme mu další prodloužení nenabídli. Plus se vrátili kluci do Mladé Boleslavi, kteří u nás hostovali. Zrealizovali jsme i několik příchodů. Vrátili se Zorvan a Shejbal, přišel již zmiňovaný Funda, Pajer a po Fundově zranění se nám ještě podařilo přivést na levý kraj obrany Knejzlíka, který je v reprezentaci kategorie U-21.

Kdo z kádru vás nejvíce potěšil v podzimní části FNL?
Honza Pázler si splnil měrou vrchovatou to hlavní, proč je na hřišti. Dal 12 gólů. Potřebovali bychom od něj ale ještě větší penzum práce v poli. Potřebujeme, aby i ostatní hráči dokázali střílet branky, Pázler sám dal více než polovinu našich gólů. Třeba v Opavě se prosadil střelecky Adam Vlkanova, ale ten mohl mít za podzim vstřelených branek mnohem víc. Zmíním ještě, že v závěru soutěže bylo vidět stoupající formu u Jirky Mikera. U ostatních je to spíš jako na houpačce.

V průběhu podzimu jste udělali změnu v brance a mezi tři tyče se po téměř třech letech postavil Jirka Lindr.
Tento post má v gesci hlavně trenér našich brankářů Karel Podhajský, s ním to hodně konzultujeme. Radim Ottmar v první lize proti velkému množství šancí soupeřů předváděl výjimečné zákroky, kdy z mnoha šancí dostal třeba jen jeden gól. Ve druhé lize není v permanenci tak často, a pak jsou chyby víc vidět. Po té brance od Sokolova jsme si řekli, že pokud Jirka Lindr odchytá dobře pohár v Teplicích, dostane šanci i v lize. Není to snadné, post brankáře je specifický a i trochu nespravedlivý, protože jejich chyby jsou vnímány jinak. Přitom kdybychom spočítali chyby našich zakončujících hráčů… Těch bylo mnohem víc a mohly nám také přinést mnoho bodů, jen se na ně rychleji v průběhu hry zapomene.

Větší radost než FNL nám všem přinesl MOL CUP. Po výborné hře přišlo přesvědčivé a zasloužené vítězství v Teplicích. Čím to je, že proti ligovému soupeři, navíc na jeho půdě, předvedeme možná top výkon podzimu a v ligových utkáních se s fotbalově méně kvalitními soupeři trápíme?
Je třeba si přiznat, že cestu do Teplic jsme neměli v poháru nijak složitou. Červený Kostelec je z přeboru, Velvary z divize, HFK Olomouc jsou na chvostu třetí ligy. Samotný zápas v Teplicích nám však opravdu sednul. Bylo vidět, že kluci hráli maximálně uvolněně. Nebyli jsme favoritem utkání a najednou každý z hráčů dokázal ukázat své fotbalové přednosti. Vyhovovalo nám, že Tepličtí museli tvořit hru a nám vycházely brejkové situace. Ve druhé lize se hraje mnohem urputněji, fotbalovost je často přebita nasazením a bojovností. Mnoho týmů se v zápasech s námi zatáhne do obrany a nám se nedaří tyto obranné valy překonávat. Chybí nám bojovník, ale s dostatkem fotbalovosti a zkušeností. Jak takový hráč může být platný, to ukazuje Pavel Zavadil v Opavě. Před pár dny jsme se o tom mohli sami přesvědčit.

Opava nám také předvedla skvělou atmosféru na tribunách, naopak váš tým hraje před nízkými návštěvami. Trápí vás to?
Moc nás to trápí. Zmíněné opavské tribuny byly v souboji s námi nikoliv dvanáctým, ale možná i třináctým a čtrnáctým hráčem. Tři tisícovky diváků dokážou na útulném, uzavřeném opavském stadionku udělat fantastickou atmosféru. A nemá cenu si nic nalhávat, ta nejen žene domácí fotbalisty, ale vytváří obrovský tlak na rozhodčí i soupeřovi hráče. Bylo obdivuhodné, a málo kde i vídané, jakou podporu dávali fanoušci svým hráčům i za nepříznivého stavu. Nesnižovali se ke zbytečným vulgaritám, nevšímali si nás, nenadávali rozhodčím, hnali svoje dopředu. Když pak celá tribuna zařve „ruka“, odpíská ji rozhodčí spíše na základě toho tlaku, než že by hraní rukou viděl. To se stalo například Pajerovi. V hukotu jsme ani nedokázali posílat hráčům nějaké pokyny, vše zaniklo ve vřavě.

V příštím kalendářním roce má i u nás v Hradci Králové začít stavba nového stadionu. Ptát se po vašich předchozích slovech, zda li se na něj těšíte, je asi zbytečné.
Kdo by se netěšil… Potřebujeme ho jako sůl. Pro klub je to nyní naprosto zásadním způsobem limitující věc. Přeji všem, fanouškům, hráčům, trenérům, aby se stadion postavil, aby byl útulný, uzavřený, a aby se na něm soupeři smažili stejně, jako my v pátek v Opavě.

Jaký bude program Votroků v následujícím období?
Nyní budeme ještě týden trénovat. Pak budou mít hráči úplné volno. To bude trvat 10 dní. A poté pojedou již se sport-testery podle individuálních tréninkových plánů. Společně se setkáme 3. ledna. Hned na začátek absolvujeme fyzické testy v Praze a pak již normálně trénujeme. Na přelomu ledna a února nás čeká týdenní soustředění v Uherském Brodě, kde jsou skvělé podmínky na regeneraci a kde nás také čekají dva atraktivní soupeři. Těmi budou brněnská Zbrojovka a Spartak Trnava. Budeme také účastníky Zimní Tipsport ligy, od které si slibujeme hlavně konfrontaci s kvalitními soupeři.

Zimní přípravu zakončíte velmi ostrým testem – čtvrtfinálovým zápasem MOL CUPu proti Zlínu. Může to být výhoda?
Spíše ne, čeká nás ligový soupeř, který bude rozehranější. Nás navíc hned pak čekají další dva těžké zápasy v lize.(pozn. Pardubice a České Budějovice). Ovšem o termínu utkání není ještě rozhodnuto. Třeba se uskuteční až po začátku Fortuna národní ligy.

Dlouhé zimní období je ideální pro posílení kádru. Zmiňoval jste Holeše, ten přitom v Jablonci moc nehraje, nebudete se snažit přivést ho zpět z hostování? A jaké pohyby v kádru lze očekávat?
My bychom Tomáše přivítali samozřejmě velmi rádi, ale nevidím to jako pravděpodobnou variantu. Hráč sám má vůli se o místo v Jablonci v zimě poprat a s návratem do Hradce nyní nepočítá. Rádi bychom přivedli hráče, který by zvýšil bojovnost týmu. My jsme takový moc „hodný“ mančaft. Prospěl by nám, jak jsem již před chvílí vzpomenul, bojovník, rváč, hecíř, navíc s fotbalovými zkušenostmi. Otázkou je, zda li takový hráč bude přístupný přestupu do Hradce.

Můžete být trochu konkrétnější? Je již známo, kdo, nebo alespoň počet hráčů, posílí a naopak tým opustí?Konkrétnější být moc zatím nemohu, vše je ve fázi jednání, ale vzhledem k tomu, že bychom rádi do jarních bojů zredukovali počet hráčů v kabině, tak odchody musí nastat. Záležet bude také na „příchodech“do kabiny. Ruku na srdce, tento kádr potřebuje okysličení. Za poslední kalendářní rok toho moc nevyhrál, takže je potřeba s tím něco dělat. Jednotlivě ti kluci mohou hrát v jiných týmech dobře, ale v tomto složení nám to moc nevychází.

Jaký cíl si budete klást do jarních odvet?Jednoznačně posun tabulkou vzhůru!! Musí na nás všech být vidět větší „chtíč“ po vítězství, po třech bodech v každém utkání. Remízově po jednom bodu to přibývá velice pomalu a to se nám v tabulce projevilo. Musíme se všem fanouškům hradecké kopané revanšovat za nepovedený podzim!

Pojďme trochu do soukromí, A-tým jste převzal v závěru fotbalového jara. Jak se tím změnil rytmus vaší rodiny?Více se s ní vidím :-) . Přece jen tréninky dorostenců probíhají, kvůli školním povinnostem, hlavně odpoledne a v podvečer. Pak cesta domů a vracíval jsem se vlastně ve večerních hodinách. Nyní se často dostanu domů již v podvečer a přece jen se s manželkou a oběma dcerami vídám častěji.

Jak na skutečnost, že budete trénovat Votroky, reagovali vaši kamarádi, přátelé v Kostelci?
Tam to mělo velký ohlas. FC Hradec Králové je vlastně reprezentantem celého fotbalového regionu, lidi to zajímá, hodnotí to. Myslím si, že i byli Kostelečáci na to pyšní, na ligu se jezdil autobus fanoušků, přijeli i na Spartu. Na druhou stranu nemám už čas na kostelecký fotbal, viděl jsem minimum zápasů.

Trenéřina je povolání extrémně náročné na psychiku. Jak, popřípadě kde a s kým relaxujete?
To je jednoduchá odpověď. Procházkou, v okolí Kostelce, s našimi dvěma jorkšíry. Pro mne ohromný relax. Ale úplně se asi u tohoto řemesla vypnout nedá, i na těch našich procházkách se mi v hlavě motá fotbal. Tak to asi mají všichni trenéři.

Tento týden mají Votroci v plánu hokejová střetnutí. Jak jste na tom vy s bruslařskou technikou a zúčastníte se zápasů?Já jako bruslař určitě ne! Bruslím špatně a proto jsem v mládí při hokeji spíše chytal, ale tam už taky „nevlezu“ (smích). Určitě se na kluky rád podívám….

Blíží se Vánoce, prozraďte nám, jak jste na tom se sháněním dárků?
Dárek nemám ani jeden. Ale má jeden vyhlédnutý, pro celou rodinu. Jinak ale přiznávám, že já většinou kupuji dárek jen manželce a jinak je to právě ona, kdo sežene dárky pro ostatní členy rodiny.

Jaké přání máte do nového roku?
Zdraví. Není to klišé, je to skutečně, s troškou toho štěstíčka, to nejdůležitější. Vidím to sám u sebe, u svých nejbližších. Mám nemocnou maminku a to si prostě každý uvědomí, jak je zdraví tím základním kamenem pro spokojený život. Takže všem, svým blízkým i vzdáleným, přeji hlavně pevné zdraví pro ně a jejich rodiny.