Jaký máte ke sportu vztah?

Určitě kladný. Ještě v nedávné minulosti jsem dělal atletiku, když jsem byl členem SKP Nymburk a v podstatě běhám, a strašně mě to baví, dodnes.

A další sporty?

Mám rád kolo, rád jezdím na in-line bruslích, na lyžích, na běžkách. Z kolektivních sportů mám samozřejmě rád fotbal, ale závodně jsem ho nikdy neprovozoval. V létě hodně volného času trávím u vody na windsurfingu.

Tady v republice na rybníku, nebo raději odjíždíte na moře?

To, i to. Moře vám samozřejmě otevírá více možností a vyžití na prkně je vydatnější. V létě s manželkou jezdíme na Jadran, kde si pronajmeme s přáteli loď a užíváme dny volna. Oba máme skipper licenci, takže jsme sami sobě pány a vybíráme si lokality, které nám vyhovují, a dovolená je tím pestřejší. Je to velký koníček.

Jak jste se dostal na pozici lékaře fotbalového klubu?

Přes našeho bývalého pana přednostu kliniky docenta Karpaše, který mně tuto pozici nabídl. Vysvětlil mi, co vše to obnáší. Nejdříve jsem prošel takovou zkouškou, začalo mě to bavit a dnes se tomu hodně věnuji.

Určitě je to mezi lékaři specifická pozice, lékař fotbalového klubu…

Určitě ne každý člověk fandí fotbalu nebo sportu obecně. Ale mě to láká, objevovat nové věci. Všeobecně sportovci trpí na jiná zranění a jiné potíže, než standardní pacienti. Většinou jsou to potíže z přetížení nebo úrazy.

Na včerejším tréninku jsme Vás mohli zahlédnout i na hřišti mezi hráči, když jste byl členem jednoho z „házenkářských týmů“ …

Jedeno družstvo mělo o hráče méně, tak mě trenér požádal, zda bych sestavu nedoplnil. Zapojil jsem se do hry a jsem rád, že jsem se mohl zúčastnit hry po boku prvoligových hráčů. Občas mně i přihráli, i když vědí, že nemám natrénováno tolik, jako oni (směje se).

Ale Váš tým byl ten, který v konečném účtování tahal za kratší provaz …

Prohráli jsme a před obědem jsme museli v hotelové restauraci soupeři zazpívat. Kluci nám na závěr zatleskali, ale nejenom oni. Tleskala i opodál sedící čínská výprava. Zřejmě si mysleli, že se jedná o kulturní zpestření při stravování (směje se).

Pojďme ke zdravotnímu stavu hráčů …

Jsem rád, že se nám zatím vyhýbají větší zranění. Řešil jsem pouze menší potíže ať již u Petra Schwarze nebo Honzy Pázlera. Myslím si, že by jejich zranění neměla mít vliv na jejich působení v lize.

Ovšem největší problém se zraněním má Tomáš Holeš, který s týmem na soustředění vůbec neodcestoval a podrobil se u vás na klinice operaci kolena …

Tomáš se podrobil zákroku v čase našeho odjezdu. Byl jsem, a jsem stále, v kontaktu s ošetřujícím lékařem. Zákrok proběhl standardně a Tomáš v neděli odešel z nemocnice domů. Pravidelně si s ním píšu a v jedné sms stálo, že se cítí dobře. Jsme již domluveni na první kontrole, která proběhne ihned po mém příjezdu domů, tj. v sobotu. Předpokládám, že mimo bude zhruba šest neděl.

Nemohu se nezeptat na to, jak se cítí lékař na lavičce při podobných zákrocích, kterého se například hráč Mostaru dopustil na Pavlovi Černém a po právu za to i v přátelském utkání inkasoval červenou kartu …

Tak to mně opravdu zatrnulo. Podobné zákroky mohou skončit velmi těžkým zraněním a někdy i ukončením kariéry. Tento zákrok byl hodně za hranou čehokoliv! Já de facto trnu při každém zákroku a hodně si oddechnu, když se ukáže, že zranění není tak vážné.

Za dvanáct dní začne liga. Votroci začínají doma proti Dukle Praha. Jak se těšíte?

Těším se, až vše vypukne. Lékař Dukly Praha je můj kolega a kamarád, takže se určitě na stadionu potkáme, i když já tam nebudu plnit roli lékaře. Na toto utkání je nominován kolega MUDr. Šopák a já budu klukům držet palce v hledišti.

Děkuji za rozhovor.