Po padesáti minutách zápasu s Viktorií Žižkov musel nadějný fotbalista z utkání odstoupit. „V přípravě jsem byl čtrnáct dní. Strašně moc jsem se těšil, ale v utkání s Viktorkou jsem si něco udělal s kolenem. Od té doby nemůžu trénovat,“ říká Dominik Breda.

Jaká je diagnóza?

Vazy v koleni. Zítra ještě jedu do Prahy k ortopedovi a ten posoudí, zda to bude na operaci, nebo ne(v době uveřejnění rozhovoru je již jasné, že Dominik se podrobí operaci v pátek).

Pojďme k lepším záležitostem. Když ses dozvěděl o pozvánce do letní přípravy, bylo to pro tebe překvapení?

Určitě to bylo milé překvapení a užíval jsem si ho. Vlastně si to užívám i nyní, protože občas do kabiny přijdu, jako nyní v rámci focení. Je to velká paráda.

Ty jsi odchovanec hradecké kopané …

V Hradci Králové hraju již od 6 let. Je to tady fajn, nemůžu si stěžovat a jsem tady rád. Já jen doufám, že i v áčku jednou pomohu týmu k dobrým výsledkům.

Na jakého trenéra nejraději vzpomínáš?

Takhle to nejde říct. Na všechny trenéry vzpomínám v dobrém. Celkově klub je výborný.

Možná tvým největším trenérem je tvůj otec …

To je pravda. Radím se s ním po každém zápase, co bych mohl zlepšit. Dává mi rady, co mi třeba v zápase nešlo, tak na tom makáme spolu.

Jste fotbalová rodina. Máš bratra Davida, který v současné době obléká dres Jablonce …

Brácha mi taky radí a dnes je mojí oporou. On měl podobný problém s kolenem, co mám nyní já, ale už je na cestě zp��t na trávník. V současné době jezdí do Německa na rehabilitace. On mi říká, abych nevěšel hlavu, že zase bude vše v pohodě.

To táta musí být v sedmém nebi, když má dva syny a oba nakročují do první ligy. Ale co mamka?

Mamka? Ta se o nás stará, výborně nám vaří a jsme v té nejlepší péči. Všichni si to užíváme.

Jak například vypadá večer u Bredů, když se všichni sejdete?

Samozřejmě se řeší fotbal. Mamka se nám do toho už moc neplete.

Také jsi slibně rozjel svoji reprezentační kariéru …

To je pravda, o to víc mě mrzí moje zranění, ale s tím nic neudělám. V reprezentaci jsem měl dobrý okamžiky, takže teď mě to mrzí, že v ní nebudu v nejbližší době pokračovat. Ale všechno zas bude dobrý a já se budu snažit, abych pokračoval ve stejné formě, jako před zraněním.