Výraznou personou vítězného zápasu Votroků v Teplicích byl nade vší pochybnost brankář černobílého baletu Radim Ottmar. Jen pár minut po závěrečném hvizdu nám poskytl následující rozhovor.

Radime, nejprve velká gratulace k zisku tří bodů a též k velmi dobrému výkonu vás všech. Bylo to pro tebe dnes asi hodně těžké utkání, nebo se mýlím?

Samozřejmě máš pravdu. Bylo to těžké nejen pro mne, ale pro nás všechny. Nebyli jsme po posledních zápasech, kdy jsme dlouho v lize nebodovali, v úplně komfortní situaci a proto jsme jeli do Teplic s tím, že zde musíme udělat všichni maximum pro naše vítězství a zisk tří bodů. To se nám povedlo hlavně díky tomu, že jsme všichni podali maximální výkony, a já jsem za to opravdu hrozně rád.

Byl jsi ale opravdu nejen bezchybný, ale troufnu si říci až famózní. Byly tam zázračné zákroky při obrovských šancích soupeře. Který z nich ty osobně považuješ za nejtěžší?

Asi ta střela z prvního poločasu zpoza vápna, ta šla pod břevno, možná do šibenice, vypálil ji tuším Martin Fillo. Tak to bylo hodně složité.

Připouštěli jste si nějaký zvýšený tlak díky překvapivé výhře Jihlavy nad Mladou Boleslaví?

My jsme byli pod zvýšeným tlakem hlavně díky nám a naší prohře doma s Karvinou. To jsme samozřejmě měli v hlavách celý týden. Série pěti zápasů bez bodového zisku v nás samozřejmě taky byla. I když člověk dělá všechno pro to, aby na sebe ten splín nepouštěl, někde to v tobě je, víš o tom. O to víc jsem šťastnější z našeho dnešního výkonu, hráli jsme dobře a zaslouženě vezeme do Hradce tři body.

Souvislý nápor si Teplice nedokázaly vybudovat, těch šancí v samém závěru k vidění tolik nebylo..

Ano, to je pravda. Strašně nám samozřejmě pomohla Šváňova branka tzv „do kabiny“. Mohli jsme se soustředit na organizaci defenzivy, což se nám dařilo, šli jsme do pevného bloku a tepličtí měli velké problémy se přes něj prokousávat. Museli hrát nakopávané balóny a vlastně za celý zápas nenašli na naši hru recept.

Zmínil jsi gól těsně před přestávkou. Prozraď nám, jaké pokyny jste dostali od trenérů do druhého poločasu?

Nezalézat před naši branku, naopak, hrát co možná nejaktivněji a snažit se přidat další gól. To se nám tedy, přes některé naše velké šance, nepodařilo, ale udrželi jsme vzadu nulu a tak i jeden gól v síti domácích nakonec stačil.

Nyní je před námi reprezentační přestávka. A pak jedeme zase ven, tentokrát na Slovácko. Jsou ty dnešní tři body alespoň částečným uklidňujícím prvkem pro tým?

Samozřejmě, že to bude všechno příjemnější, ale hlavně po psychické stránce. Přece jen se jde jinak na trénink po výhře než po porážce. Jinak se pro nás ale nic nemění. Máme 13 bodů a potřebujeme ještě do konce podzimu další. Po Slovácku máme doma Spartu a jaro začínáme předehrávkou v Jablonci. Takže nic snadného a musí to být od nás naprosto poctivě odpracované.