Lukáši, vraťme se ještě k pondělnímu zápasu s Bohemians. Do toho jste nevstupovali jako favorité, protože hradecká juniorka na jaře ještě nevyhrála a do začátku tohoto týdne získala pouze jeden bod...Máte pravdu, klukům se na jaře zatím moc nedaří. Do zápasu proti Bohemians jsme ale podle mě jako mírní favorité nakonec šli, protože jsme byli posílení o tři hráče z A-týmu, pokud tedy budu počítat i sebe. Napovídal tomu i průběh zápasu, takže jsme rádi, že jsme klukům pomohli k prvnímu jarnímu vítězství.

K tomu jste výrazně přispěl právě i vy, nejdříve to ale příliš nevypadalo, protože situace v 41. minutě se vám příliš nepovedla…To je pravda, po faulu na mě jsem neúspěšně zahrával pokutový kop. Bohužel, nedržel jsem se nepsaného pravidla, že by faulovaný hráč penaltu jít zahrávat neměl. Brankář sice skončil trochu ke straně, jenomže nohama mi pak míč, který jsem usměrnil doprostřed branky, dokázal vykopnout. Naštěstí mi hlad po gólu vydržel.

Nastiňujete situaci, která přišla jen pár desítek vteřin nato…Ano. Jejich útočící hráč se pokoušel vystřelit z naší hranice velkého vápna, nešťastně ale uklouzl a my jsme z toho měli brejkovou situaci. Sice jsem poté dostal na pravé křídlo nepřesnou přihrávku, po souboji jsem ale míč ještě dokázal pro sebe vybojovat a jít ze strany sám na brankáře.

Chtěl jste to trefit takhle povedeně k přední tyči? Příliš místa tam nebylo…
Chtěl. (usmívá se) Už když jsem si míč naváděl do vápna, tak jsem měl v hlavě, že to tam chci dát. Je to pro brankáře hodně těžké, aby si zároveň uhlídali přední i zadní tyč. U přední jsem tentokrát viděl místo, tak jsem to tam kopnul. Nebyla to sice žádná rána, ale dobře technicky umístěná koncovka.

Pojďme v utkání dále, poločas jste vyhráli 2:0, nakonec jste ale zvítězili vysoko 6:0. Co jste si o poločase říkali?Trenér nám říkal, ať pokračujeme v tom, co jsme v prvním poločase započali. Neměl k nám téměř žádné výhrady. Říkal nám, ať dáme co nejvíce branek, protože se potřebujeme psychicky zvednout. To se nám povedlo.

Navíc jste zápas odehráli s nulou v zádech...Je to tak, teď si vzpomínám, že k tomu nám trenér o přestávce přeci jen něco říkal. Přál si totiž, abychom neinkasovali a zápas dohráli s čistým kontem, což se v posledních zápasech nevedlo. V pondělí se povedlo i tohle, takže jsme byli všichni spokojení.

Ve druhém poločase jste vy přidal druhý gól a ještě jste na jeden přihrál, veliká spokojenost tak musela panovat i z vaší strany, že?Jednoznačně, stejnou radost, jako ze dvou branek, mám i z mé asistence. Nahrával jsem totiž na Tomáše Hynka, který to pak na oplátku přihrál o pár minut později na mě.

Svým výkonem jste si v 24. kole Juniorské ligy vysloužil ocenění Hráč kola. Tušil jste to?Po zápase mi kluci předhazovali, že by za ty dva góly a jednu asistence ocenění mohlo přijít. Samozřejmě jsem si cenu přál a v úterý jsem tak byl v očekávání, jestli to nakonec nepřijde. Jsem rád, že se mi to povedlo získat!

Vidím na vás, velikou radost, je to tak?Jasně, radost mám velkou, navíc když jsem byl nyní skoro dva měsíce mimo hru. Cena pro mě moc znamená, jsem rád, že si mě oceňovatelé všimli. Zároveň ale musím říct, že mám zdravý respekt, protože vím, že třeba za čtvrt roku už se mi nemusí fotbalově příliš dařit a vše může být úplně jinak. Neustále musím makat, abych se dostal tam, kam chci.

A na to navážu, takže pojďme ještě k vám osobně. Vy jste se v zimě posunul do A-týmu, kde jste se ale ještě moc o místo poprat nemohl…Je to pravda, ze začátku ledna jsem si totiž poranil kotník a nakonec se ukázalo, že jsou to natržené vazy. S tréninkem jsem pak začal až v půlce února. Jsem ale rád, že už jsem mohl nakouknout alespoň na pár minut do pohárového zápasu MOL Cupu proti Mladé Boleslavi. Vím, že mám před sebou ještě dlouhou cestu, ale jsem odhodlaný přesvědčit trenéry a dostat se více do hry o sestavu.

Jak se těšíte na následující týdny, věříte, že po povedeném zápase v juniorce může třeba přijít další nominace na zápas A-týmu?Vím, že každý zápas juniorky naši trenéři bedlivě sledují, takže doufám, že si můj výkon zapamatují. A zároveň tak v blízké budoucnosti zváží moji nominaci na zápas. I utkání, které bych strávil třeba jen na lavičce a do hry se nedostal, je pro mě ohromně motivující. Nutí mě to zároveň k další práci!