Honzo, odkud pocházíš a jak ses dostal k fotbalu?

Jsem z Tlučné, což je vesnice nedaleko Plzně. Protože taťka i děda hráli amatérský fotbal, přivedli k tomuto sportu i mne. Jako malý špunt jsem začal hrát za místní TJ Tlučná, odkud si mne vzala pod svá křídla plzeňská Viktorie, to mi bylo asi 10 let. Ve Viktorce jsem pak fotbalově vyrůstal až do dospělé kategorie, dostal jsem se i do mládežnických reprezentací U-18 a U-19.

Takže první ligový start máš za Viktorii Plzeň?

Nedostal jsem se tehdy do nabitého kádru plzeňského áčka, nastupoval jsem pouze za juniorku. Pak ale přišlo hostování ve Znojmě, tehdy ve druhé lize. Dařilo se mi, hostování se proměnilo v přestup a my jsme se Znojmem dokázali postoupit do první ligy. I když jen na jeden rok, já jsem v lize zůstal, protože si mne vzal Slovan Liberec. V něm jsem strávil 3 roky, poslední půlrok na hostování v Příbrami. Nyní jsem tady v Hradci Králové.

Celá rodina fotbalisti, zkoušel jsi i jiné sporty? Co další koníčky?

Další sporty jen rekreačně, ale fotbal byl vždy daleko vpředu, to byl můj sport číslo 1 vždy. Jinak rád čtu, hlavně severskou krimi, Jo Nesbo apod., sleduji filmy a poslouchám hudbu. S manželkou navštěvujeme hrady a zámky. Máme také psy, spíš pejsky, dvě čivavy, fenky, to je také moje radost.

Honzo, jaký největší fotbalový úspěch jsi zažil? A čeho bys naopak ještě rád v profesionální kariéře dosáhnul?

Asi vítězství v poháru s Libercem, když jsem hrál ve finálovém utkání a na penalty jsme porazili Jablonec. Bylo to sousedské derby, drama až do konce a hlavně se šťastným koncem pro nás. To byly silné emoce a je to pro mne velký zážitek. Tím byl poté i zápas v evropských pohárech proti portugalskému klubu Braga. Pokud jde o budoucnost, nestavím si vzdušné zámky, beru to tak, jak to jde. Chci se neustále zlepšovat a být platným hráčem Hradce. Když se mi bude na hřišti dařit a budu týmu pomáhat k dobrým výsledkům a kvalitní hře, budu spokojený. Dávám fotbalu všechno a věřím, že se mi to vrátí.

Máš nějaké sourozence?

Bratra, o 13 let mladšího. Ten se věnujem menšímu míčku, hraje závodně floorball za mladší žáky Tlučné a daří se mu.

Kde nyní, po přestupu k Votrokům, bydlíš?

Přestěhoval jsem se s manželkou a čivavami do Hradce Králové. Bydlíme v části Svobodné Dvory. Musím říci, že i když zatím v přípravě nebylo až tak mnoho času na velké poznávání města, Hradec Králové nás velice příjemně překvapil a líbí se nám. Věřím, že zde zažijeme dobré časy a že se bude mému novému týmu v první lize, na kterou se už moc těším, dařit.