Chorvatský DENÍK Petra Schwarze, pondělí 6. února 2017

6. 2. 2017   |   Redakce
Po víkendovém zápasovém programu nám dění v chorvatském Umagu opět přiblížuje Petr Schwarz. Hradecký záložník nastoupil hned v tom v prvním duelu proti Koperu a z něj si bohužel jako největší vzpomínku odnesl nepříjemné nakopnutí. Tým o víkendu postihla ještě jedna nepříjemnost, přesněji gólmana Radima Ottmara, jaká? Přečtěte si chorvatské postřehy Petra Schwarze.

Po víkendu opět zdravím všechny fanoušky a fanynky hradeckého fotbalu.

V sobotu a v neděli nám nepřálo počasí. Plně na něj pasuje hláška Josefa Kemra z filmu Na samotě u lesa: Chčije, chčije a chčije. Ale to vše se má dnešním odpolednem otočit a po obědě je již předpověď lepší, od zítřka po celý týden dokonce slunečno s teplotami okolo deseti stupňů.

Abych ale hlavně zhodnotil víkendové sportovní dění. Čekaly nás dva duely s těžkými, horkokrevnými týmy. Hráči těchto mužstev skutečně neradi prohrávají, a když není po jejich, vše okolo létá vzduchem, včetně rozhodčích, o čemž jsme se přesvědčili včera v utkání s Mostarem.

Pojďme k zápasům jednotlivě. Výsledky již fanoušci určitě znají. Před jednotlivými zápasy byly totožné tréninky, kdy tým byl rozdělen na dvě party. Jedna měla předzápasový, druhá normální, intenzivní. V sobotu jsme zajížděli do 30 km vzdáleného Slovinska, přístavního města Koper, kde nás čekal místní FC na pěkném, útulném stadionu zhruba pro pět tisíc diváků. Myslím si, že podobný stadion je ideální pro české kluby. Prvoligový klub v něm nachází krásné zázemí, pěkné kabiny, vše na jednom místě, v jedné, kratší tribuně. Tráva byla pěkně připravená a i přes drobný déšť držela pohromadě. Samotný zápas splnil to, co jsme potřebovali. Do něj jsme šli s určitými pokyny, co se týká rozložení určených partií zápasu. Zápas jsme zvládli 1:0 a dost možná nám ukázal, jak by mělo jaro vypadat. Jsme rádi, že jsme neinkasovali. Zhruba od šedesáté minuty to bylo na ostří nože a já jsem to bohužel v 85. minutě také odnesl. Protihráči chodili bezhlavě do všeho a já jsem v jednom ze soubojů bohužel nechal nohu. Mám ji nateklou se šrámem přes celý kotník. Ale kluci masérští, plus klubový lékař MUDr. Korbel, se o mě vzorně starají, tak by to mělo být během pár dní v pohodě.

V neděli jsme odjeli na nejjižnější část Istrie, do města Madulin, kde nás čekal bosenský soupeř HŠK Zrinjski Mostar. Celý den lilo jako z konve, takže kluci hráli opravdu v nepříznivých podmínkách. Terén byl bahnivý, od moře foukal vítr, takže my, kdo jsme měli volno, jsme byli rádi, že fotbal sledujeme z přistaveného autobusu. Na stadionu totiž nebyla žádná tribuna, žádný přístřešek, zkrátka nic na schování. Kluci zápas odbojovali a trenérům to snad něco ukázalo. Zde se musím zastavit u „sportovního“ chování bosenských fotbalistů. Myslím si, že Pavel Černý může být rád, že střet s hráčem číslo osm, který jel ve skluzu podrážkou dopředu proti Pavlově lýtku, přežil ve zdraví, bez přelomené nohy. A to bylo do konce zápasu pouhých deset minut a vedli o dva góly. Byli však pod tlakem, tak to řešili takhle. Hráč za tento zákrok inkasoval, i když se jednalo pouze o přátelák, červenou kartu. A také poslední minuta první půle ledasco ukázala o horkokrevnosti hráčů z bývalé Jugoslávie. Myslím si, že kdyby rozhodčího naši kluci nechránili, skončil by buď v blízkém Jadranu, nebo v lepší variantě mimo areál s potrhaným oděvem.

Dnes je pondělí 6. února a v plánu máme volnější den, aby si tělo odpočinulo. Dopoledne výklus, technika, to vše v přilehlém parku, podél moře a ve sportovním areálu v těsné blízkosti hotelu. Odpoledne je individuální volno. Někteří půjdou procházkou do blízkého Umagu, někdo se půjde proběhnout a někdo možná vycestuje i do blízkého Terstu. Já osobně strávím dopoledne v bazénu a odpoledne v posilovně a u masérů, abychom dali nohu do kupy.

Musím ještě zmínit kolaps našeho gólmana Radima Ottmara. Ten v sobotu dorazil za maséry celý bledý a nebylo mu do řeči. Po chvilce z něj dostali, že ztratil snubní prsten. No potěž Pánbůh. I když Radim má krásnou rodinu, milující manželku, určitě nic příjemného a nějaké to slovo na vysvětlení svízelné situace by muselo doma určitě padnout. Na oběd však již dorazil celý rozzářený, že ho našel zapadlý mezi matracemi. Myslím si, že si oddychnul nejenom on :-)

Jelikož v příštích dnech má vylézt sluníčko a tráva se vysuší, všichni se těšíme. Těší se určitě i Honza Skypala, který nám soustředění organizuje, stará se o nás a hlavně shání náhradní tréninkové plochy. Od zítřka se tak opět přesuneme do místní fotbalové akademie, kde nás čeká další příprava, tentokrát však v daleko lepších podmínkách. Následující zápas, generálku, sehrajeme ve čtvrtek 9. února v tomto areálu. Čeká nás tým slovinské ligy NK Celje. Kluci jsou s námi na hotelu, takže se s nimi potkáváme v jídelně. Už se na ně těším :-) :-).

Z chorvatského Umagu, hotelu Sol Garden vás všechny zdraví Petr Schwarz

Sdílej článek!

Nepřehlédněte

Aktuální zprávy

Předprodej lístků na utkání s pražskou Duklou zahájen

Historie

Votroci před rokem pokřtili novou arénu

Aktuální zprávy

Votroci zamíří na východ, v neděli se představí v Ostravě