FC HRADEC KRÁLOVÉ MEZINÁRODNĚ

Historie FC Hradec Králové se neodehrávala jen na území Rakousko-Uherska, Československa či České republiky, ale výkony jeho mužstev mu dovolily měřit sily s mužstvy, mezi nimiž byly slavné kluby jako FC Barcelona, Juventus Turín, Ferencváros Budapešť, Feynoord Rotterdam a další mužstva zemí Evropy, Asie, Afriky a Ameriky, které týmy SK či Spartak Hradec Králové navštívily. Byly to: Alžír, Bulharsko, Čína, Finsko, Francie, Holandsko, Chorvatsko, Indie, Indonésie, Itálie, Jugoslávie, Kambodža, Kuba, Lichtenštejnsko, Maďarsko, Malajsko, Maroko, Mexiko, Norsko, Německá demokratická republika, Německá spolková republika, Pákistán, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Rusko, Řecko, Slovensko, Svaz Sovětských socialistických republik, Španělsko, Švédsko a Tunis.

Historie mezinárodních styků byla zahájena 23. května 1908 utkáním s londýnským Crystal Palace, v němž zvítězili hosté 10:1, ale na jedinou obdrženou branku hostující brankář nezapomene, když po střele vyslané hradeckým útočníkem Najmanem se dostal i s míčem za brankovou čáru a musel být ošetřován. Další anglické mužstvo Jezus College FC Team Oxford se muselo 28. září 1912 spokojit jen s těsným vítězstvím 2:1.

Do roku 1923 se hradecký klub zaměřil na přátelská, utkání ve východočeském regionu zpestřená výjimečnými zápasy s pražskými kluby. Od roku 1919 patřila již pozornost utkáním župní fotbalové soutěže. Rok 1923 byl začátkem rozvíjení styků s německými kluby (Eintracht Lipsko, Wacker Berlin), v následujícím roku s kluby polskými (Krakow, Tarnov) a k oslavě 20. výročí založení klubu byl v roce 1925 pozván jugoslávský SHS Beograd (4:4 a 1:1). Byl to úspěch nejen sportovní, ale i společenský a finanční.

V dalších letech nastal útlum v mezinárodních stycích. Schylovalo se k hospodářské krizi, Hradec střídal úspěchy s propady, objevily se problémy s požadavky na placení hráčů, na což klub neměl prostředky. Výbor klubu v ročníku 1931-1932 se snažil situaci uklidnit výjezdem hráčů "B" mužstva do Německa a "A" mužstva do Francie, kde se utkalo s mužstvy Montpellier, SC Niemes a OGG Niza. Po té nastala stagnace v mezinárodních stycích zejména vzhledem k napjaté předválečné situaci a následující II. světové válce. Teprve v ročníku 1945/46 došlo k ojedinělému mezinárodnímu utkání se švédským FC Malmö. Po té až v roce 1956 hradecké mužstvo sehrálo dokonce 13 mezinárodních utkání. Z nich zaujal v letním období zájezd do Rakouska, kde Hradec změřil síly s Austrií Salzburg (1:3), ACB Ramshausen (6:2) a Uhrfahrem Linz (5:1). To byl první rok účasti v I. lize.

Léta šedesátá byla nejbohatší v mezinárodních stycích v historii hradeckého klubu. Vítězství v I. lize (1960) umožnilo mužstvu zájezd do SSSR a Číny, což bylo odměnou sekce kopané ÚV ČSTV. V roce 1961 zastupoval SK Hradec Králové Československo v Poháru mistrů evropských zemí (PMEZ), v němž se dostal přes řecký Panathanaikos Atény do Španělska, tehdy proti jednomu z nejslavnějších světových klubů FC Barcelona, který sice ukončil další působení v PMEZ, ale pro Hradec to byl vrchol fotbalové historie. Mezinárodní styky však pokračovaly v Rappanově poháru s mužstvy Polska, Rakouska, NDR, Holandska, Švédska, ve Středoevropském poháru s mužstvy Itálie, Polska, Jugoslávie a Maďarska.

Po skončení sezóny 1961/62 podnikl Spartak Hradec Králové mimořádný zájezd na Dálný východ, kdy v Kambodži, Malajsku a Indonésii šel od úspěchu k úspěchu. Dokonce v posledním utkání zájezdu provedl slavnostní výkop sám sultán. Tato slavná etapa hradeckého klubu byla prakticky skončena 11. května 1966 mezinárodním utkáním s brazilským klubem Vasco de Gama Rio de Janeiro u příležitosti dojezdu populárního cyklistického Závodu míru.

Ke zlepšení výkonu Spartaku bylo mužstvu umožněno soustředění mimo území republiky. V ročníku 1971/72 odjel trenér Zdeněk Krejčí s celým kádrem k zimní přípravě na Krym s vědomím příjemného počasí, ale přivítal je mimořádně sníh a desetistupňový mráz. Během měsíčního pobytu "votroci" sehráli několik přípravných utkání s tamními mužstvy. Ukázalo se, že příprava v těchto podmínkách jistě patřila mezi faktory, které mužstvu pomohly k návratu do I. ligy. Ač padl rekord v návštěvnosti na utkání (se Spartou 36.000 diváků), znovu Hradec sestoupil po jednoročním působení mezi fotbalovou elitou do II. ligy.

Po zkušenosti se soustředěním na Krymu, vedení fotbalového oddílu opět umožnilo mužstvu zimní soustředění tentokráte na Kubě (1974). Zde během ledna sehrálo osm přípravných utkání s mužstvy Havany a Camaguey. Tentokráte se však postup nezdařil, naopak nastal několikaletý útlum ve výkonnosti a setrvání v II. lize či České národní lize. Během této doby fotbalový oddíl pokračoval v mezinárodních stycích s kluby Polska, Jugoslávie, NDR a s jednadvacítkou Finska. Kvalita hradeckého mužstva se zlepšovala a diváci v ročníku 1980/81 mohli opět vidět mužstva I. ligy. V tomto ročníku hradecký tým sehrál několik mezinárodních utkání s mužstvy Maďarska, Polska, NDR a Rakouska. Návštěvy se pohybovaly mezi 10 a 20 tisíci diváků, ale výkonnost klesala s důsledkem pádu do I. České národní ligy. Se snahou vedení oddílu o návrat mezi fotbalovou elitu umožnilo mužstvu tentokráte letní soustředění v Magdeburku - NDR (1984), ale k návratu do I. ligy došlo až v roce 1987.

Mezi tím fotbalový oddíl oslavil 80. výročí založení. Na počest byl uskutečněn mezinárodní fotbalový turnaj za účasti Torpeda Moskva (SSSR), Bányacz Tatabánya (Maďarsko), FC Curych (Švýcarsko) a domácího Spartaku ZVÚ Hradec Králové. Po dvouletém působení v I. lize došlo opět k pádu do I. České národní ligy a k útlumu mezinárodního styku. Změnily se i společensko-politické poměry, které přinesly zásadní změny ve vedení fotbalového oddílu, který se osamostatnil, vrátil se opět do I. ligy a vedení klubu rok co rok měnilo svoji tvář, která se ustálila vstupem Čechoameričana MUDr. Jana Vody. Ten umožnil mužstvu od 4.1. do 2.2.1993 soustředění v mexické Guadalajaře s trenérem Ladislavem Škorpilem, aby pokračovalo v tažení v I. lize.

Během desetiletého nepřetržitého pobytu v I. lize došlo však k minimálním výjezdům do zahraničí. Styky se zahraničními kluby se spíše odehrávaly na domácím hřišti. Výjimkou bylo soustředění mužstva v chorvatském Medulinu a vstup do evropského Poháru vítězů pohárů po vítězství v Poháru Českomoravského fotbalového svazu - Barum Cup 95. Po mnohaletém půstu v evropských soutěžích hradečtí "votroci" vstoupili do evropského Poháru vítězů pohárů (PVP) s lichtenštejnským FC Vadus (5:0 a 9:1) a dánským FC Kodaň (5:0 a 2:2). Vítězné tažení ukončilo Dynamo Moskva (0:1 a 1:0) po penaltách 1:3.

Během dalších ročníků se hradecký tým utkal v přátelských utkáních se Spojenými arabskými emiráty (6:0), Alžírskem (1:1) a ruským Smolenskem (2:1). Další mezinárodní styky byly ojedinělé s méně významnými kluby zpravidla v rámci letní přípravy. Soustředění byla většinou uskutečňována v domácím prostředí a výjimečně na Slovensku.