FC Hradec Králové
SK Slavia Praha
Branky a nahrávky: 91. Spáčil (Pudhorocký) – 41. Provod (Chytil), 43. Zmrzlý (Holeš).
Rozhodčí: Černý – Paták, Machač.
Žluté karty: 33. Kučera – 42. Douděra.
Držení míče: 49 % : 51 %. Střely na branku: 2:4. Střely mimo: 5:4.
Rohy: 5:5. Ofsajdy: 2:3. Fauly: 12:9.
Diváci: 9300 (vyprodáno).
Zadražil – Klíma, Kodeš, Spáčil – Harazim, Kučera, Dancák (79. Pudhorocký), Horák – Čmelík (57. Juliš), Pilař (83. Kaštánek) – Hais (57. Koubek).
Staněk – Zmrzlý (79. Wallem), Holeš, Ogbu, Vlček – Ševčík (71. Zafeiris), Oscar – Douděra (87. Tomič), Provod, Schranz (71. Masopust) – Chytil (71. Van Buren).
Reportáž
Slepené góly na konci poločasu zchladily hradecký oheň
Hned z úvodních minut bylo znát, že Slavia přijela diktovat tempo hry. O sešívané síle se již po 4 minutách hry přesvědčil Zadražil, když se musel parádně roztáhnout proti pokusu Chytila. Z následného rohu ještě zahrozil Provod, ten ovšem trefil pouze boční síť. Zanedlouho o sobě dal vědět také Hradec, Čmelíkův centr od rohového praporku byl sice odvrácen, dorážkou chtěl však zahrozit Horák a posléze i Kodeš, jeho střela ale prostor tří tyčí nenašla.
Aktéři na hrací ploše evidentně nasáli energii bouřících ochozů, a k vidění tak byl nespočet soubojů, ve kterých ani jeden hráč nic nevypustil. Především černobílí pak zatápěli slávistům svým presinkem, pomocí něhož pravidelně narušovali sešívané snahy o postupný útok. Nepřesností z kopaček svěřenců trenéra Trpišovského začalo přibývat, naopak sebevědomí Votroků nabývalo na síle. Důkazem byla rána Spáčila, jenž se z dobrých 30 metrů pokusil ve 28. minutě vylekat Staňka, ten ovšem zasahovat nemusel.
Půl hodina hry byla pryč a na světelné tabuli i přes nemalé množství šancí svítilo skóre 0:0. To toužil změnit Vlček, jenž se prodral k odraženému míči na hraně vápna, zamířil ale těsně vedle levé tyče. O minutu později musel být hradecký gólman v pozoru znovu, Douděrův centr si s přehledem vychutnal. To ve 41. minutě už bylo všechno jinak, utažená střela Lukáše Provoda totiž přesně našla pravý dolní růžek hradecké svatyně. A ve 43. minutě to bylo dokonce o dvě branky, na centr Holeše si naskočil Ondřej Zmrzlý, jenž zakončením do protipohybu nedal Zadražilovi šanci.
Jediný gól poločasu zapsal krásnou střelou Spáčil
Z herního projevu vršovického celku byla cítit spokojenost s průběžným stavem. Sešívaní zkušeně kontrolovali balón a v případě ohrožení vlastní branky postavili na obranné půli blok, jenž se jen těžko překonával. V 56. minutě navíc nechybělo moc k tomu, aby rozdíl ve skóre narostl už na tři branky, zcela osamocený Zmrzlý ovšem Provodův centr nedokázal zasáhnout, a přihrávka tak proskákala těsně kolem pravé tyče.
I přes nepříznivý průběh se Východočeši nevzdávali a utkání chtěli ještě zdramatizovat. Nejblíže měl k tomu po hodině hry vystřídavší Koubek, jenž se v malém vápně natahoval po míči, brankář Staněk byl ovšem u balónu rychleji. Následovala pasáž utkání, ve které tvořili spíše Votroci, z tlaku si vybojovali sérii rohových kopů, ani ty nicméně k nebezpečnému zakončení nevedly.
Do vápna Pražanů létal jeden centr za druhým, přes vytáhlé obránce se ale nikdo z domácích prosadit nedokázal. V 82. minutě to tak Votroci zkusili jinak, Juliš na hraně šestnáctky skvostnou přihrávkou uvolnil Koubka, ten ovšem proti Staňkovi selhal. Vzápětí ho ke zklamání všech domácích fanoušků napodobil i zkušený Pilař, jenž z bezprostřední vzdálenosti netrefil odkrytou branku. To Karel Spáčil vyvolal v Malšovické aréně přesně opačné emoce, když se v 91. minutě trefil krásnou halfvolejí přesně k pravé tyči. Nic víc slávisté nedovolili, a tak Votroci na domácí půdě po dlouhé době padli.
Ohlasy
Hodnocení Davida Horejše
Hodnocení Jindřicha Trpišovského
„Zápas ve skvělé kulise od obou táborů potvrdil, co jsme od něj čekali. Soupeř je dobře nastavený, z posledních deseti kol prohrál jen na Spartě. Do náročného zápasu jsme dobře vstoupili, ale úvodní šance neproměnili. Povedlo se nám to až dvakrát před přestávkou. Ve druhém poločase už jsme nebyli tak nebezpeční. Závěr byl nepříjemný. Dostali jsme krásný gól, takže jsme si v závěru oddechli. Celkově jsme však byli nachystaní udělat vše potřebné pro výhru. Situace nebyla po dvou kolech bez vítězství jednoduchá. Tým to vnímal a jsem rád, jak zareagoval. Trenérského rekordu české ligy si hrozně moc vážím. Přijde mi to až neuvěřitelné, mým snem bylo původně zažít aspoň jeden ligový zápas, ať už dopadne jakkoliv. Tehdy by mě ani nenapadlo, mezi jaká jména se dostanu. Vydělával jsem si nejen jako barman a byl šťastný, že se fotbalem vůbec můžu živit.“