Dnes byla ráno na tréninku hrozná zima, všechny nás to zase překvapilo. Na hotelu jsem se podíval na hodinky, viděl jsem šest stupňů, tak jsem si říkal, že to je dobré, že si nemusím brát čepici. Přijeli jsme na hřiště – a tam fučel silný ledový vítr a všem nám byla zima. Větší než při tréninkách v Česku. Tam víme, co od počasí čekat, a jsme připravení. Po chvíli jsme se ale zahřáli a bylo to v pohodě. A odpoledne vysvitlo slunko a oteplilo se.
To bylo dobře, protože nás náš průvodce Gökmen Kore, který hrál v Česku fotbal za Brno, Drnovice nebo Boleslav, vzal na poznávací výlet. Cestou v autobuse nám povídal zajímavosti do mikrofonu, byl vtipný. Na poznávací zájezdy moc nejsem, ale tenhle byl krátký. Nejdřív jsme viděli pěkné vodopády Düden, pak jsme se krátce prošli po starém centru Antalye a v přístavu, abychom nebyli pořád zavření na hotelu. Podívali jsme se na krámky, prošli jsme se, už bylo i příjemné počasí. Turci nás pořád někam lákali, pořád nás tahali dovnitř do svých krámků, tak jsme do několika nakoukli. Ale nekoupil jsem nic.
Po návratu na hotel si plánujeme zahrát nějakou deskovou hru, po večeři už klid. Zítra nás čeká další zápas s ukrajinským soupeřem. Je dobré osahat si, jaká je úroveň fotbalu v ostatních ligách – člověk z Ukrajiny zná akorát Šachtar Doněck, jsem zvědavý, jaký bude Veres Rivne. Uvidíme zítra, držte nám palce.