Na dnešek se nevstávalo úplně dobře, měl jsem krušnou noc, nebylo to ideální. Až po obědě jsem se srovnal krátkým dospáním. Hned po snídani jsme jeli na trénink do takového komplexu, kde se střídají týmy jako na běžícím pásu, je tam několik hřišť hned vedle sebe. To, na kterém jsme byli ráno, bylo tvrdší, odpolední už bylo lepší. A ta hřiště, na kterých budeme hrát zápasy, vypadají ještě líp.
Kolem areálu je jen pole, za plotem rostou citrony, na jedné straně foliáky s rajčaty, na které hned Petr Rybička lezl pro zakopnutý míč, ne druhé straně stáda ovcí, mezi kterými jsme lovili balony odpoledne.
V noci tady mrzlo, což mě dost překvapilo. Ráno jsem se radši kouknul na telefon, kolik tady hlásí stupňů – jeden. V Hradci bylo o dvě hodiny míň, a přitom dva stupně. Vzal jsem si bundu, nákrčník a rukavice, a byla velká chyba, že jsem nepřidal taky čepici.
Tréninky byly docela krátké, spíš nás trenéři chtěli trochu probrat po příletu. Ani jsem nečekal, že budu mít nohy tak ztuhlé. Jsem rád, že byly tréninky kratší než obvykle, i tak byly docela náročné.
Velký hotel jsme už stihli trochu víc poznat, je to tady super. I jídlo. Jenom jsme si říkali, že bychom si ho radši nabírali sami. Kvůli epidemii covidu to změnili na pulty s obsluhou, všechno nám dávají na talíř oni. Občas se tam kvůli tomu tvoří fronty, ale myslím, že to je pochopitelné. Musíme být spokojení.
U oběda i u večeře se ve velké restauraci sejdou všechny týmy, které na hotelu bydlí. Poznal jsem Torpedo Kutaisi, Radomiak Radom, se kterým budeme hrát, nebo SKA Rostov. Real Madrid nebo Manchester United by byli zajímavější, ale takhle si hráče aspoň prohlédneme, a až proti nim budeme hrát a bude tam někdo dobrý, podíváme se, co jedl. Zatím jsem docela koukal, že stravu moc neřeší, normálně jedí třeba hranolky.
Po večeři jsme měli video. Není úplně obvyklé, že se před přípravným zápasem díváme na hru soupeře, trenér nám rád ukazuje zápasy velkých týmů, které používají stejné prvky jako my, abychom něco okoukali do svého systému. Tentokrát jsme se ale dívali na zítřejšího soupeře, abychom věděli, jakým stylem hraje. Trenéři si na videa a na taktiku potrpí, řešíme je několikrát týdne. Řekl bych, že to hodně přispívá k našim výsledkům.