Jakube, jsi ve městě na soutoku Labe s Orlicí druhým rokem, co vše jsi tu už stihl prozkoumat?
Během léta jsem se snažil využít pěkného počasí a s přítelkyní jsme po Hradci chodili na procházky. Už se tady orientuji celkem dobře, líbí se nám hlavně zdejší městské parky. Zvládli jsme také nějaké výlety po blízkém okolí.

Jaké byly tvé první týdny pod Bílou věží? Jde o tvé premiérové angažmá mimo Moravu, bylo v tomto ohledu něčím specifické?
Začátky v novém městě i mužstvu, když tam skoro nikoho neznáte, jsou vždycky těžší. Znal jsem akorát Haryho (Štěpána Harazima), který mi na začátku hodně pomohl. Kluci mě ale okamžitě vzali mezi sebe, za což jsem byl moc rád. Hledání bytu bylo trochu náročnější, ale od poloviny února jsme se mohli konečně nastěhovat, pak už bylo vše bez problémů.

Na konci loňského roku sis trochu protáhl podzimní část sezóny. Řekl sis o toto vytížení sám?
Cely tým absolvoval před Vánoci kondiční blok, který jsem musel vynechat, protože jsem měl v tomto termínu domluvenou operaci zubů. Proto jsme se domluvili s trenéry, že si ten kondiční blok takto nahradím, abych fyzicky nezaostával oproti ostatním klukům. Poté jsem měl čtrnáct dni volno a možnost jít na plánovanou operaci.

Na podzim jsi zasáhl do všech ligových utkání, které Hradec odehrál – byl jsi tedy spokojen se svým herním vytížením?
Určitě ano. Jsem velice rád za každou minutu na hřišti. Hrát první ligu jsem si vždycky přál, takže si vážím každého zápasu, do kterého mohu nastoupit.

V generálce s Gdaňskem jsi musel nuceně střídat – to muselo krátce před startem soutěže hodně zamrzet…
To ano, protože v přípravě jsem se cítil opravdu dobře, na trénincích i v zápasech. Zranění mě bohužel na jistou dobu přibrzdilo.

Do utkání s Boleslaví jsi už naskočil alespoň z lavičky – je to dobrý signál? Jsi už zcela v pořádku?
Zranění už je naštěstí úplně vyléčené. Teď potřebuji jen pořádně potrénovat a vrátit se do fyzické a herní pohody, protože za tu dobu, kdy jsem nemohl být na hřišti, jsem trošku ztratil herní praxi.

V sezóně jsi zatím zapsal dvě asistence a prezentoval se více než dobrou hrou – jsi se svými dosavadními výkony spokojený?
Osobně nikdy spokojený nejsem, protože je vždycky něco, co lze vylepšovat, i když jde třeba o detaily. Co se týče produktivity, určitě bych na tom chtěl být lépe.

Jednu přihrávku na gól jsi zaznamenal v utkání s Brnem – jsou pro tebe tato utkání stále něčím výjimečná?
Samozřejmě. Proti Zbrojovce hraju každý zápas se zvýšenou motivací, protože v tomhle klubu jsem vyrůstal. Pak jsem ale musel odejít. Jsem pochopitelně rád, že jsme dokázali Brno porazit i s mým přispěním (usmívá se).

O víkendu vás čeká Baník. Jak bys tohoto protivníka charakterizoval? Budeš se i v Ostravě chtít vytáhnout? V jedné sezóně jsi oblékal dres Vítkovic...
Utkání s Baníkem Ostrava jsou vždy speciální už díky fanouškům. Je to velký klub, zápasy jsou zde pokaždé vypjaté. Na takové souboje se musí těšit každý hráč. Doufám, že se podívám na hřiště, a že tento venkovní zápas zvládneme. Ve Vítkovicích jsem působil rok na hostování a na zdejší stadion mám jen ty nejkrásnější vzpomínky.