Poté, co většina kádru A-týmu odehrála v duelu s Austrií poločas, čekal hradecké fotbalisty volnější pozápasový den. Dopolední trénink patřil malým hrám. Po obědě si Votroci krátce odpočinuli a následně vyrazili utužit kolektiv. V hlavním městě Malty je překvapil pouliční zpěvák, jenž jim zahrál klasickou českou píseň „Škoda lásky“ skladatele Jaromíra Vejvody.
Matěj Koubek se však ohlíží také za utkáním s rakouským celkem. „Proti nám stál kvalitní soupeř, takže to pro nás byla dobrá prověrka. Myslím, že jsme si ukázali, že máme na čem stavět, současně však je také na čem pracovat. Doufám, že se budeme dál zlepšovat, ale myslím, že náš výkon lze hodnotit kladně,“ věří čerstvě čtyřiadvacetiletý útočník Votroků.
Sám měl v první půli dvě šance ke skórování. „Určitě mě mrzí, že jsem je nevyužil, nejen proto, že bych si tak dal dárek k narozeninám. Jsem útočník, chci dávat góly a ukázat se trenérovi – říct si svým výkonem o větší minutáž. První šanci jsem zakončoval z dálky hlavou, což bylo složité. Při mé střele pak ale chyběl jen kousíček k tomu, aby to tam zapadlo. Možná jsem měl zvolit jiné řešení a střílet levačkou, aby se balón stočil do brány – možná právě to ve finále rozhodlo, protože šlo skutečně o těsnou záležitost,“ všímá si devětadvacítka Hradce Králové.
Od spoluhráčů obdržel na hotelu po utkání narozeninový koláč. „Musím říct, že mě mile překvapili, snad je to klišé, ale opravdu jsem to nečekal, po zápase nebylo moc času, takže jsem nad tím ani moc nepřemýšlel, v danou chvíli mi nejprve ani nedošlo, co se děje. Byla to příjemná tečka za celým dnem. Věřím, že se ukázalo, jaký jsme tým, jakou máme partu. Každý tu s každým vychází,“ nabízí svůj pohled na kabinu Východočechů důrazný forvard.
Čtvrteční den pak komentuje následovně. „Dopolední trénink spočíval v malých hrách, většina z nás odehrála s Austrií poločas, takže tam jistá únava byla, ale trénovat jsme mohli. Myslím, že náplň tréninku byla dobře zvolená, bylo to fajn. Odpoledne jsme měli dobrovolný teambuilding, kdy jsme vyrazili na cestu po ostrově. Jak už to bývá – jeli jsme skoro všichni. Za mě to byla super vsuvka, mohli jsme trochu víc poznat Maltu a současně jsme se trochu odreagovali a získali pár zajímavých vzpomínek, které nás do budoucna ještě víc stmelí,“ věří Matěj Koubek.