Sestavy:
FCHK Bílá: Brusnický Č., Brusnický V., Kobližek, Zilvarová Z.
Střelci: Brusnický Č. 30x, Brusnický V. 27x, Kobližek 20x, Zilvarová 17x
FCHK Černá: Zaňka, Illich, Merta, Rosenberg, Kašperek
Střelci: Zaňka 24x, Illich 17x, Merta 12x, Rosenberg 8x, Kašperek 5x
Hodnocení:
V neděli 19.1. jsme se zúčastnili dalšího ze série zimních halových turnajů. S turnaji ve Skutči, pořádanými projektem "Díky Fotbalu", už máme předchozí pozitivní zkušenosti a tak jsme nemohli chybět na dalším z nich. Turnaj byl hraný ve formátu 3+0 v místní sportovní hale. Celý event byl poznamenán nemocností - z původních 12ti nominovaných hráčů jsme se zúčastnili nakonec jen s devíti. Ostatní celky na tom nebyly o nic lépe, jeden dokonce kvůli nedostatku hráčů zrušil účast. Na turnaji jsme po kvalitních výkonech obsadili první a druhou příčku před oběma mužstvy z Pardubic, které skončily na třetí a čtvrté příčce. Po turnaji jsme ještě sehráli modelové přátelské utkání ve formátu 4+1 proti týmu TJ Spartak Sezemice, kterým jsme za účelem vyrovnanosti vypůjčili dva naše hráče, konkrétně Kubu Zaňku a Máťu Illicha.
Turnaj jsme se tentokrát rozhodli zhodnotit ve formě medailonků, kdy každý z trenérů poskytl svůj pohled.
Trenér Vrba hodnotí FCHK Bílá a trenéři Kobližek a Svrček hodnotí FCHK Černá
Očima trenéra Vrby:
V turnaji jsme se zaměřili na správné postavení bránících hráčů, komunikaci, důraz v osobních soubojích, na nezbavování se míče, obcházení protihráče v rychlosti a střelu nártem. Jsem spokojený s tím, že všechny úkoly hráči plnili na sto procent, výjimkou je střela nártem, na které musíme ještě zapracovat.
Očima trenéra Kobližka:
Turnaj se odehrál ve formátu 3+0, ale i přesto jsme zkoušeli zapojit některé taktické pokyny, které jsme si připomínali před každým zápasem. Kromě těchto taktických pokynů kluci dostávali i individuální úkoly, které se snažili maximálně plnit, za což mají pochvalu. Taktické herní pokyny fungovaly v praxi na výbornou, někdy až nad naše očekávání. Jeden z pokynů byl ten, že budeme hrát ve formaci 1+2 (1 obránce, 2 útočníci), kdy bránící hráč komunikuje se svými spoluhráči a řídí obsazování a napadání protihráčů. Další pokyn byl zajišťování obrany při vyjetí našeho obránce. Další z pokynů byl vyhledávání volného prostoru při zakládání našeho útoku. Tyto pokyny a jejich dodržování výrazně omezily hraní na jedné hromadě v klubku 6ti hráčů. Další pokyn byl kladen na to, abychom po ztrátě míče ihned všichni přepnuli do bránícího režimu a míč získali zpět. Výsledkem těchto pokynů bylo i to, že se nám za celý turnaj nestalo to, abychom dostávali góly vyloženě do prázdné branky. Kluky jsme samozřejmě nabádali k tomu, aby se neustále zkoušeli prosadit 1na1 a přejít i přes více hráčů, aby se co nejvíce dostali do zakončení.
Individuální pokyny:
Dan Merta měl jako hlavní úkol soustředit se na přepínání z útoku do obrany, což nakonec skončilo několika krásnými návraty po ztrátě míče, jeho odebráním soupeři a následným vsítěním branky. Máťa Illich měl jako hlavní úkol soustředit se na to, aby nezakončoval zbytečně z velké dálky přes všechny hráče soupeře a aby zakončení nebylo ukvapené a zbrklé. Výsledkem bylo několik krásných akcí, kdy byl schopen obejít všechny soupeřovy hráče a míč zakončoval do prázdné branky a z daleko bližších a výhodnějších pozic. Marian Kašperek měl jako hlavní úkol hledat s míčem volné prostory, a vodit míč směrem od naši branky. Marian nechodil při rozehře před vlastní branku a při útočení nechodil s míčem zpět ke své brance, ba naopak vsítil i několik branek, kde byl vidět jasný tah na branku. Bruno Rosenberg měl jako hlavní úkol soustředit se na to, aby omezil skluzování, jak v obranné , tak zakončovací fázi. Výsledkem bylo to, že v obranné fázi byl schopen nejen soupeře s míčem zastavit v souladu s pravidly, ale díky tomu, že nebyl na zemi po skluzu, mohl ihned přepnout do útočení a vsítil díky tomu o dost více branek. V útočné fázi vstřelil několik branek krásnou tvrdou střelou díky tomu, že nestřílel skluzem Kubik Zaňka měl jako hlavní úkol zůstat hlavou v zápase a soustředit se na balón i po neproměněné šanci, nebo po obdrženém gólu. Výsledkem bylo to, že Kubik dokázal několikrát své naštvání z netrefení branky vyměnit za okamžité napadání soupeřovy rozehrávky a následně vsítit několik branek. Několikrát také po naší obdržené brance byl schopen ihned vzít míč a skóroval hned z protiútoku.
Celkově hodnotím turnaj, jako velmi vydařený. Povedlo se nám splnit plno týmových i individuálních pokynů. Kluci na turnaji vystupovali jako jeden tým, který táhnul za jeden provaz. Chválím všechny hráče za bojovnost a snahu prosadit se do zakončení. Také musím pochválit komunikaci hráčů na hřišti, která se nám konečně začíná objevovat. Tento přístup nám v celkovém hodnocení vynesl 2. místo hned za naším A týmem, kterému jsme byli v našem vzájemném zápase důstojným soupeřem.
Očima trenéra Svrčka:
V kategorii U7 obecně hráče svazujeme taktikou minimálně a teze je "radost ze hry". I tak můžu s čistým srdcem říct, že většina kluků už začíná hru "vnímat" a vidíme díky tomu postupně méně chaotického víření a více organizovaného pohybu. Například ve čtvrtek (16.1.) jsme dělali cvičení na rozehrávku a napadání ve formátu 4+1 a byli jsme u většiny kluků příjemně překvapení tím, co v rámci tréninkové jednotky předváděli. I díky tomu jsme si mohli ve Skutči s kluky říci nějaké základní taktické pokyny, které ve většině případů úspěšně plnili. Snažili jsme se hlavně zamezit klasickému "huráfotbalu", který přirozeně u formátu 3+0 vychází ze situace, tzn. celý tým stojí před bránou soupeře a snaží se zakončit a nechává soupeři volno k protiútoku.
Formace 1+2, se kterou jsme hráli. nám dávala možnost vidět naše hráče i v méně častých situacích a musím zde pochválit hlavně Zaňku s Rosenbergem.
Kuba Zaňka, když zrovna nezažívá jednu ze svých melancholických nálad, se krystalizuje jako potenciální lídr, čemuž i pomáhá jeho oblíbenost v kolektivu. S hráči během hry mluví, dává jim instrukce, má na svůj věk překvapivě vyspělou poziční hru, kterou nejednou v turnaji předvedl a díky jeho agresivnímu napadání jsme vstřelili mnoho gólů z protiútoků, které založil. Možná se mýlím, ale vidím v něm do budoucnosti takového technicky vyspělejšího Tomáše Součka. :)
Zato Bruno Rosenberg se nám formuje jako stoper či bek, tvrdými zákroky a skluzy nešetří. Brunovi jsme se s trenérem Kobližkem snažili vysvětlit důležitost zůstat maximálně na nohách, jak v útoku tak v obraně, ale nejde jinak než ocenit Brunovu zarputilost a obětavost, hlavně v defenzivě. Vidím už kolikrát, jak dobrý má timing na defenzivní zákroky a hbitý přechod do útoku, který je v moderním fotbale od hráčů vyžadován. Platí zde však stará pravda, že ten kdo umí rány rozdávat, musí je umět i přijímat a zde je oblast, na které musí Bruno ještě zapracovat.