Jak dlouho sis rozmýšlel hostování v Hradci?

S panem Sabou jsem v kontaktu určitě dva roky. Pokaždé to nedopadlo, Teplice se mě nechtěly zbavovat. Takže jsem chodil po hostováních – byl jsem na Žižkově, ve Varnsdorfu... Ale teď už jsem potřeboval změnu. V Teplicích jsem od malička, domluvil jsem se i s trenérem, že by mi změna prospěla. Nebylo to složité rozhodování.

Ta hostování jako změna nestačila?

No, bylo to takové... Někam jsem šel, tam jsem odehrál de facto všechny zápasy, vrátil jsem se do Teplic, začal jsem hrát, pak jsem měl trochu smůlu v tom, že jsem se zranil, tak jsem z toho vypadl. Bylo to pořád dokola, chtělo to jít jinam. Jsem rád, že to dopadlo takhle.

Slibuješ si od Hradce, že to bude trvalejší změna než dosavadní hostování?

Určitě. Nepřišel jsem s tím, abych tady byl rok a pak se vracel. Chtěl bych se prosadit, zůstat a pomoct týmu k postupu. Nechtěl jsem jít do klubu, který nemá ambice. Hradec je má, podle mě do ligy patří. Myslím, že bychom o to měli zabojovat.

Jakou roli hrálo to, že jsi dlouho v kontaktu s Jiřím Sabou a znáš se i s trenérem Zdenkem Frťalou?

To bylo hodně důležité. Nikam jsem nechodil na hostování na zkoušku. Z rozhovorů s panem Sabou a panem Frťalou jsem vycítil, že mě tady chtějí – budu se jim snažit důvěru oplatit.

Co můžeš nabídnout? Jak by ses představil fanouškům?

Jsem poctivý, pracovitý, nemám rád prohry. Nic nevypustím. Fotbalově jsem spíš bojovník, ale nejsem nekopa – myslím, že mám i slušnou rozehrávku.

V Hradci je několik hráčů, kteří prošli Teplicemi nebo Ústím. Znáš se s někým v kabině už z dřívějška?

To mi taky pomohlo. Znám Leiblíka, Urmiče, Prochyho... Ze vzájemných zápasů v lize se znám s Radičem nebo Dvořkou. Nejdu do neznámého kolektivu, to mi taky usnadnilo rozhodování.

V pondělí jsi už v Hradci absolvoval trénink. Jaké máš první dojmy?

Super. Zázemí je tady na dobré úrovni, regenerace je výborná. Hlavně mi ale přijde, že je tady dobrý kolektiv lidí. To mám rád.

A jak si vybavuješ Hradec ze vzájemných zápasů?

S Varnsdorfem jsme Hradec dvakrát porazili 1:0. (směje se) Ale byly to hrozně těžké zápasy – ve Vanďáku jsme se taky sešli dobrá parta.

Jakou roli v tvém rozhodování hrál současný stav hradeckého stadionu?

Moc velkou ne. Vím, že to tady je v nějakém procesu, úplně do detailu do toho nevidím. U mě teď stadion nehraje roli – v Teplicích je pěkný pro osmnáct tisíc lidí, a když na něj přišly tři tisíce, vypadalo to taky špatně. Samozřejmě je hezké, když má Slavia nebo Bohemka plný stadion, tam se hraje špatně. Bude to jen na nás – kdybychom postoupili, věřím, že by se to mohlo pohnout i se stadionem.