Překvapilo tě, že jsme po devatenácti kolech na sedmém místě?

Tak bych to neřekl. Každopádně jsme za to šťastní – a to mluvím za celé vedení včetně představenstva. V létě jsme vstupovali do ligy s kádrem, který vybojoval postup, moc změn v něm nebylo, všichni jsme byli plní očekávání. Přál jsem si, abychom odehráli dobrý podzim a neměli bezprostřední problémy se záchranou.

Ty v tuto chvíli nemáme…

A půlku podzimu jsme se drželi v první šestce, to jsem samozřejmě nepředpokládal. Ukazuje to na to, že všichni v klubu jsme odvedli kus poctivé práce.

Bylo těžké nepodlehnout v létě panice a neposilovat za každou cenu ve velkém?

Na to jsou různé úhly pohledu. Skončili Zdenko Frťala s Ondrou Prášilem, kteří tady udělali skvělou práci, za tu jsme jim poděkovali. Přišel nový realizační tým, od toho se všechno odvíjelo. Chtěl jsem zkušeného trenéra, který ví, co to je první liga. Mirek Koubek byl od prvního momentu obezřetný, tlačil na mě, měl obavy. Já jsem mu chtěl přivést posily, na druhou stranu jsem věřil tomuhle týmu. Zpětně se ukazuje, že bylo správné, že jsme nepanikařili a nechtěli za každou cenu něco přebudovávat. Druhá věc je, že Hradec má nějaké možnosti, nemůžeme a nechceme jít do žádných finančních dostihů. Zároveň jsme nároční a ne všichni hráči, na které jsme mohli dosáhnout, se nám líbili.

Nakonec přišli fotbalisté, kteří rozšířili kádr a zvýšili konkurenci – Jakub Rezek, Filip Kubala, Jakub Klíma, Štěpán Harazim a Vilém Fendrich.

Byl jsem samozřejmě v očekávání, co se bude dít. Ale od začátku tým předváděl dobré výkony. Byť jsme na úvod třikrát remizovali 1:1, ve všech zápasech jsme byli lepší. Bral jsem to tak, že získáváme zkušenosti a posouváme se dál.

Neznervózňovalo tě to, že nám dobré výkony na začátku nepřinášely body?

Když jsem ty zápasy viděl, byl jsem vnitřně spokojený. Kluci makali, byli jsme lepší. Měli jsme kvalitu a soudržnost, byli jsme ligoví. Samozřejmě jsem měl ale také vnitřní skryté obavy, nebo spíš respekt z dalšího vývoje. Čekala nás Plzeň, pak další těžké zápasy… Dokázali jsme ji ale porazit, odšpuntovalo se to a pak jsme jeli na vlně. Hrana mezi úspěchem a neúspěchem je tenká, možná nám prostě fotbal vracel to, co nám v těch prvních zápasech bral.

Naším nejlepším střelcem byl na podzim Jakub Rada, který už byl mnohokrát odepisovaný. Jsou pro tebe jeho výkony zadostiučiněním?

Jednoznačně. Jsem rád, že se mu daří. Je to stěžejní zkušený hráč, jedním z těch, který nám pomohl postoupit. I proto by ode mě bylo nefér neprodloužit mu smlouvu a nedat mu šanci hrát ligu. Hodně lidí ho zpochybňovala, ale on všem ukázal, že na ligu pořád má. Nevyniká pohybem, to ale úplně nevynikal nikdy. Zkušeností a rozvahou s míčem dává klid celému týmu. Užívá si závěr kariéry, je to takový pozdní sběr, který pěkně dozrál.

Koho bys za podzim vyloženě pochválil?

Nerad vyzvedávám jednotlivce. Celý tým je složený z charakterních hráčů, kteří chtějí hrát za Hradec, jsou ctižádostiví, nechtějí být průměrní, pracují na sobě. Měli jsme nějaká zranění, skoro všichni se protočili a všichni šlapali. Díky příchodu trenéra Koubka udělal progres celý tým. Míra od prvního momentu věděl, co dělá. Věděl, co obnáší první liga z hlediska intenzity, nasazení, náročnosti už v tréninku, taktiky… Je náročný na všechny kolem, celý tým drží – v uvozovkách – za koule a kluky posouvá výkonnostně dál. Trochu bych to obrátil a řekl, že není nikdo, kdo by mě zklamal. Jedno jméno tedy ale přesto řeknu: milým překvapením pro mě je Franta Čech. Na začátku byl na pomezí áčka a béčka, pak přišly absence, on do toho skočil a místo v sestavě nepustil. Je to odchovanec, nenápadný, ale pracovitý kluk. Jsem i za něj rád, protože i já jsem na něj v některých momentech možná byl přísnější, ne vždycky jsem mu věřil. On je pro mě největším překvapením, podával stabilní výkony, ale jinak bych v sestavě mohl jmenovat skoro každého.

S tím souvisí otázka, jestli je o kluky zájem. Rýsuje se v zimě nějaký odchod ze základní sestavy?

Všichni hráči jsou pod smlouvami, ani není naším záměrem dělat výprodej. Nějaké oťukávání a dotazování samozřejmě probíhá, ale v tuhle chvíli není na stole nabídka na nikoho. Vážíme si toho, kde jsme, s pokorou chceme pracovat dál, nechceme tým oslabovat. Naopak – koukám kolem sebe, chceme doplňovat, když to bude smysluplné. Na druhou stranu říkám, že když přijde adekvátní nabídka, nebudu klukům bránit v tom, aby se posunuli výš, aby přestoupili do lepšího týmu, než je Hradec.

Těch je málo, ne?

(usmívá se) Těch je málo. Hradec je čím dál lepší značka. Příští rok, až se postaví stadion, bude to ještě umocněné. Jsme hrdý klub.

Můžeš okomentovat zimní přesuny hráčů? Michal Reichl je na zkoušce v Dukle, Filip Firbacher v Chrudimi, přišel Jakub Kučera z Líšně…

Co se týče Michala Reichla, ten půl roku laboroval se zdravotními problémy. Sám přišel s tím, že kdyby byla možnost hostování, využil by ji, takže se rýsuje, že by na jaře hostoval v Dukle. Vzali jsme do A týmu dva kluky z mládeže, kteří si to zaslouží – Davida Jurčenka a Daniela Kutíka…

A příchod Jakuba Kučery?

Ten je na mém seznamu posil už rok, sledoval jsem ho a už v létě jsem uvažoval o jeho příchodu. Řekli jsme si ale s Mírou Koubkem, že počkáme. Byl to hráč z druhé ligy, my nováček… V Líšni ale opakovaně ukázal, že na první ligu má.

Bude se dít ještě něco?

Ještě se rozhlížíme. V úvodu přípravy jsme měli nějaké popadané kluky – Pavel Dvořák a Otto Urma jsou po artroskopii kolene. Takže ještě jednoho hráče do ofenzivy bych chtěl.

Může jím být Matěj Ryneš z béčka Sparty?

To je jeden z vytipovaných hráčů, který by do našeho stylu seděl. Má před sebou budoucnost. Teď je ale v kádru áčka Sparty, odletěl s nimi na soustředění do Španělska. Takže pro nás se to tímto zřejmě uzavřelo.

Jak budeš vyjednávat s Miroslavem Koubkem, který uvažuje o tom, že v létě ukončí kariéru?

Oba víme, že máme podepsanou smlouvu na jednu sezonu, je zbytečné rozebírat to v rozhovorech v médiích. Jsem spokojený s celým realizačním týmem, nemáme sebemenší důvod něco měnit. Myslím, že i Míra je tady rád, ta práce ho baví a naplňuje. Říká, že zavře knihu, ale vím o něm, že fotbal miluje. Když jsou dva dny volna, už si voláme a je na něm znát, jak se sem zpátky těší. Má energii, vitalitu, nevěřím, že mu je sedmdesát. Určitě nejsem ve stavu, že bych hledal trenéra. Na jaře si na to s Mirkem sedneme a pobavíme se, co dál.

Tento týden odlétáme na soustředění do Turecka, po několika letech měníme Špindlerův Mlýn za zahraničí. Proč?

V první lize je zimní přestávka krátká, potřebujeme využít přírodní trávu. Jarní část začíná už na začátku února, v tuzemských podmínkách bychom se na ni nedostali. V Antalyi budeme mít vše potřebné, abychom krátké přípravné období využili na maximum.