Minulé kolo jsi dvěma góly přispěl k vítězství Hradce proti Českým Budějovicím. Jak bys zpětně zhodnotil utkání, v němž se ti střelecky dařilo?

Zápas pro nás začal opravdu krásně, když jsem po několika sekundách vstřelil branku. Poté jsme sice neproměnili naše šance a Budějovice se dostaly do hry, ale naštěstí nás uklidnila druhá branka. I ve druhém poločase jsme byli aktivnější a kontrovali utkání. Po mém třetím gólu z dorážky soupeř snížil, nicméně žádné větší drama jsme nepřipustili, když si můj centr srazil obránce do vlastní branky.

V zápase tě bylo plné hřiště. Užíval sis utkání, v němž ses hlavní měrou podílel na vítězství?
Hrálo se mi výborně. Zápas jsem užil, zvláště když se hrálo „pod lízátky“, kde jsem odehrál teprve svůj první zápas.

Pro tebe to byly první dva góly v Juniorské lize. Jsi rád, že máš už čekání na první branku za sebou?
Jsem za ně moc rád. Hráli jsme na hlavním stadionu a navíc bylo pěkné počasí. Den předtím jsem navíc oslavil své devatenácté narozeniny, takže to byl pro mě takový krásný dáreček.

Před čtyřmi lety jsi absolvoval stáž v anglické Chelsea. Co se ti vybaví, když si vzpomeneš na toto nezapomenutelné období?
Vzpomínám na to hrozně rád, když se mě někdo okolo zeptá, jaké to bylo. I v těch patnácti letech byl neuvěřitelný rozdíl hrát v Anglii nebo u nás. Byl to pro mě obrovský skok a zpětně si říkám, jak fajn bylo, že jsem se tam mohl podívat. Tréninky a celkově fotbal je v Anglii na zcela jiné úrovni a pro nás je enormně těžké se na ni dostat.

Jak velká změna to byla pro tebe, když jsi zažil první trénink v kolébce fotbalu?
Bylo to šílený (smích). Cítil jsem se sice při trénincích dobře, ale než jsem si na vše celkově zvykl, odjížděl jsem už domů.

Co tě nejvíce překvapilo oproti trénování v České republice?
Překvapilo mě, kolik tam bylo hráčů tmavé pleti. Oni jsou silově zcela jinde než my, takže jsem si připadal jako bych hrál se zápasníky (smích). Bylo to opravdu na krev a nebyl prakticky žádný prostor na nějaké vydechnutí. Dvě hodiny v kuse se to mlelo na pátečním tréninku před zápasem. Všichni šli tvrdě do sebe, byla to prostě válka o to ukázat se.

Co sis vzal z této obrovské zkušenosti v mladém věku?
Zjistil jsem to, že dostat se na takovou fotbalovou úroveň stojí enormní úsilí. Předtím jsem si to představoval úplně jinak. Uvědomil jsem si, že dostat se do Anglie může jen ten, kdo pro to udělá cokoliv a dá tomu všechno.

V patnácti letech jsi patřil k velkým českým talentům a měl jsi nakročeno k vysněné kariéře. Poté ale přišlo vážné zranění, které tě na dlouhou dobu vyřadilo ze hry. Jak se vše před čtyřmi lety přihodilo?
Tehdy jsem kromě Chelsea absolvoval ještě stáže v Ajaxu a Twente. Bohužel jsem ale měl obrovskou smůlu, když jsem se po návratu z Anglie během měsíce vážně zranil kvůli své blbosti. Vypadl jsem na rok ze hry, což je strašně dlouhá doba. Když vzpomínám na to, co jsem vše prožil při návratu zpátky a musel vše tomu obětovat, abych se podíval znovu na hřiště, ta bolest… Je to neuvěřitelné, že mohu znovu hrát a hodně mi to dalo. Předtím jsem tolik nepracoval a zjistil jsem, že nejde těžit jen z talentu, z něhož jsem čerpal před mým zraněním. Je to vše o pořádně dřině a talent k tomu pomáhá jen maličko.

Co přesně sis tehdy udělal s kolenem, jehož zranění přibrzdilo tvůj fotbalový vývoj?
Měl jsem zlomenou čéšku. Bylo to opravdu strašné, skoro měsíc jsem ležel v nemocnici a ani jsem nevěděl, zda budu vůbec ještě hrát. Trvalo mi osm měsíců, než jsem začal normálně běhat. Kulhal jsem pořád na tu nohu. Teprve až od letošní letní přípravy jsem koleno přestal cítit. Tři roky proto trvalo, než se stoprocentně uzdravilo. Bylo to opravdu těžké zranění.

Jak sis vůbec pochroumal koleno?
Šel jsem za školu a při skákání do výšky mi to při doskoku prasklo. Byla to zpětně obrovská blbost a také velká náhoda.

Na kdyby se nehraje, ale přesto, asi bys dneska byl jinde, pokud by nepřišla vynucená pauza?
Pokud bych byl zdravý, myslím si osobně, že bych byl už v zahraničí. Povedla se mi stáž v Twente, kde jsem v utkání mezi testovanými hráči vstřelil všechny tři góly, a vyhráli jsme 3:2. Tam si myslím, že by to nejspíše vyšlo.

Vraťme se zpátky do současnosti. V dorostenecké lize jsi vstřelil v letošní sezoně sedm branek a nyní ses prosadil i v juniorce. Věříš, že bys mohl brzy nakouknout do A-týmu Votroků?
Já doufám, že co nejdříve. V devatenáctce jsem předváděl dobré výkony a i sám jsem cítil, že je čas se posunout. Cítím se na hřišti dobře a postupně cítím, že se zlepšuji, což prokázal i poslední zápas. Pokud budu pokračovat ve stoupajících výkonech, tak v létě bych se mohl možná podívat do áčka.

Máš nějaký cíl, k němuž se nyní upínáš?
Hrozně rád bych se chtěl poprat o nominaci na Euro do 19 let. Bohužel jsem nepodával dobré výkony a vynechal jsem poslední dva srazy. Nejsem proto nyní v nominaci, ale chtěl bych se o ní ještě ve zbytku sezony porvat. A v létě bych se rád podíval do A-týmu.