Pomohla ti v návratu na hřiště dlouhá koronavirová pauza?

Jednoznačně mi pomohla. Měl jsem čas dotrénovat, něco naběhat. Díky tomu se teď na hřišti cítím dobře, nevnímám, že bych rok nebo rok a půl nehrál. Jsem strašně rád.

Měl jsi velkou motivaci vrátit se, že ano?

Jo, jsem hodně hladový – po fotbale, po gólech, po všem. Jsem rád, že jsem na hřišti, chci dávat góly a být u nich.

Na dlouho tě zastavila operace vyhřezlé ploténky. Máš nějaká omezení? Musíš cvičit, dávat na sebe pozor?

Jím takovou kloubní výživu. Pro koně. (usmívá se) Musím se ještě důkladněji rozcvičovat před tréninkem a po něm. Pořád dokola dělám cviky, které mi doktoři doporučili, navíc chodím dvakrát týdně k fyzioterapeutce Evě Baranové. Vnímám to jako prevenci proti tomu, aby se mi to nezhoršovalo nebo nestalo něco podobného na druhé straně zad. Limit ale žádný nemám. Možná jen nepatrný ve flexibilitě, v ohebnosti. A ani si nejsem jistý, jestli je to tou ploténkou, nebo tím, že jsem tak zkrácený. (usmívá se)

Od doby, co jsi vypadl kvůli zranění, se tým proměnil. Jak teď vnímáš jeho sílu?

Je strašně kvalitní. Hrozně znát pro nás je Dvořka, který si dokáže poradit v těžkých situacích. Každý hráč, který přišel, ale má svou kvalitu. Ta je určitě vyšší než dřív. Kody, Honza Záviška, Filip Novotný... Všichni jsou přínosem.

Máme za sebou povedený vstup do sezony – sedm vítězství, dvě remízy...

(se smíchem skáče do řeči) U těch remíz jsem nebyl!

Je znát pohoda v týmu, která se projevila i na oslavě Erikova gólu v Blansku?

Je to strašně znát. Když se vyhrává, obecně je atmosféra lepší, než když se prohrává. To vědí všichni. A ta bouřlivá společná oslava u lavičky byla takovým vyvrcholením toho, jak jsme si za tím celý zápas šli. Erik se trefil nádherně, bylo znát, jak držíme spolu – naskákali jsme na sebe, bylo to krásné.

Soudržnost nám v zápase s Blanskem hodně pomohla, že ano?

Přesně tak. Takhle vyhrávají velké týmy i v zápasech, kde jim nehraje všechno do karet – o gól, dokážou otočit zápas... V tomhle, jak držíme spolu, máme velkou sílu.

Jak sis užil to, že za námi přijeli takovou dálku fanoušci, i když byl zápas v televizi, že nás vítali u stadionu po návratu?

Je to strašně cítit a všichni si toho vážíme. Bavili jsme se o tom ještě v autobuse – taková podpora je super, fanouškům za to moc děkujeme.