Jak hodnotíte podzimní výkony týmu i své vlastní?

DS: Podzim nebyl z naší strany špatný. Samozřejmě, mohli jsme udělat o nějaký bod víc, ne vše se nám povedlo. Byl to přece jen velký krok – hrajeme proti chlapům a většina z nás si na to musí zvyknout, poznat rozdíl mezi dorostem a muži. Ale celkově naše účinkování v ČFL hodnotím pozitivně.

JM: Souhlasím se Samcem, podle mě jsme získali bodů snad až nad očekávání. Mrzí některé ztracené zápasy, ale podzim jako celek za mě OK.

A vaše vlastní výkony?

DS: Snažil jsem se tvořit hru a myslím, že jsem nebyl špatný ve hře jeden na jednoho. Dal jsem pár gólů, nějaké tutovky jsem zazdil. Ale nerad bych hodnotil sám sebe, to nechám na jiných.

Jakou známku byste si dali navzájem?

JM: Pro Dennyho jasná jednička. (usmívá se) Měl výborný podzim, dařilo se mu skoro všechno, na co sáhl. Určitě byl naší oporou. U sebe bych chtěl zlepšit souboje, hru tělem. Budu se snažit nabrat svalovou hmotu a zesílit.

DS: Já bych dal Honzovi také za jedna. Výborně se mi s ním hraje, skvěle piluje lajnu, můžu si s ním vyměnit míč, dobře centruje, dobře brání… Je to hvězda. (usmívá se) Já sám bych se pokáral asi za bránění, to není vždy stoprocentní.

Jaký byl pro vás přechod na dospělý fotbal?

DS: V prvních zápasech jsem se potýkal s fyzickou kondicí. Byl jsem na tom hůř, postupem času se to zlepšovalo. V tomhle fotbalu je víc soubojů, důrazu. Padá méně gólů než v mládežnických kategoriích, každá chyba může rozhodnout o výsledku. V tom je to jednoznačně náročnější.

JM: Já jsem si ani nevyzkoušel juniorku, šel jsem přímo z dorostu do mužů a musím říct, že to je pořádný skok. Mužstva jsou zkušenější, v mnoha týmech jsou starší hráči, kteří už něco odehráli. Navíc je všechno rychlejší, důraznější, každá akce musí být efektivní a vést k úspěchu. Ale snad se mi daří srovnat se s tím.

Který podzimní zápas vám opravdu vyšel?

JM: Myslím, že jsme měli výborný první poločas ve Zbuzanech. Hráli jsme skvěle, dařilo se i mně, dal jsem gól.

DS: Pro mě to byl zápas, ve kterém jsme hostili silné Živanice. Hráli jsme ofenzivní rozestavení 3–5–2, vyšlo nám, do čeho jsme kopli, i já sám jsem měl dobrý pocit z výkonu týmu i svého.

Jak se vám hraje s hrajícím asistentem trenéra Markem Plašilem?

DS: Výborně. Markovy zkušenosti jsou znát. Vzadu nás podrží, z pozice stopera dobře vidí hru a umí poradit.

JM: Pláša se snaží předávat nám svoje velké zkušenosti a za mě to má jen plusy, že je s námi.

Jak jste na podzim žili mimo fotbal? Studujete, nebo chodíte do zaměstnání?

JM: Já studuju vysokou školu tady v Hradci. Podařilo se mi připravit si takový rozvrh, který mi umožňuje chodit bez větších problémů na všechny tréninky.

DS: Já teď pracuju na částečný úvazek, fotbal stíhám bez potíží. Chtěl bych příští rok také začít studovat na vysoké škole a doufám, že se mi to podaří skloubit stejně dobře jako tady Honzovi.

Oba už máte zkušenost s A týmem. Je pro vás motivací dostat se tam nastálo?

DS: Samozřejmě bych byl šťastný, kdyby se mi to podařilo. Je to můj dlouhodobý cíl. Mohl jsem si zahrát v pohárovém utkání a bylo to zase ještě rychlejší, fyzicky náročnější, více těžkých osobních soubojů. Měl jsem pocit, že jsem na Admiře za poločas naběhal stejně jako jindy za celý zápas. Záleží jen na mně, budu se určitě snažit.

JM: Samozřejmě bych byl rád za áčko, snažím se a budu se snažit trénovat a hrát tak, abych šanci dostal.