V přípravě A týmu jsi potřetí. Je to pro tebe jiné?

Samozřejmě v tom, že se obměnil kádr. A osobně jsem se taky posunul. Snažil jsem se pracovat na věcech, které mi trenéři pořád připomínali. Mluvení, agresivita, souboje... Uvidíme, na co to bude stačit.

Motivovalo tě, když ses dvakrát v áčku neudržel?

Bylo to pro mě vždycky těžké, když mě trenér poslal zpátky do béčka. Nebyl jsem nadšený, ale rozhodně jsem nevěšel hlavu. Soustředil jsem se sám na sebe, věděl jsem, že když budu každý týden hrát a podávat dobré výkony, sebevědomí poroste a šanci třeba dostanu znova.

Jak se na to díváš zpětně? Měl Zdenko Frťala pravdu?

Jo, bylo to vidět i teď v zápase s Táborskem. Nechci být nějak přehnaně sebekritický, ale vím, že nedostatky tam jsou. Pracuju na jejich odstranění.

Když jsi byl poprvé v přípravě s áčkem, byl jsi vyjukaný?

Ze začátku ano, postupem času jsem se ale zklidnil, a i výkony šly nahoru. Nebál jsem se.

Mezi kluky, kteří se zapojili do přípravy A týmu z béčka, jsi nejzkušenější. Jsi kápo téhle skupinky?

(směje se) Snažím se. Trenéři mi říkají, abych byl výrazný, abych mluvil, abych někoho na hřišti seřval. Úplně to v sobě nemám, ale snažím se být kápem téhle skupinky.

Už nějakou dobu i v béčku osciluješ mezi pravým bekem a pravým záložníkem. Řešíš, kde hraješ?

Dřív jsem to řešil. V devatenáctce jsem byl špatný, když jsem musel jít na beka, protože vím, že bránit tolik neumím. Rozhodně na tom ale pracuju. V béčku jsme teď hráli nějaké zápasy v systému 3–5–2, já jsem byl halfbek a začalo se mi to líbit. Vyhovovalo mi, že jsem měl celou lajnu pro sebe. Teď už to neřeším – přijde šance, je to pravý bek nebo pravý záložník. Prostě makám a uvidím, na co to stačí.

Na tvé pozici je důležitý fyzický fond. To je tvoje silná stránka, že ano?

Určitě. Teď jsem na tom hodně pracoval. Když byla přerušená ČFL, měli jsme hodně individuálních plánů, dost běhání a posilování. Myslím, že jsem se i dost překonával. Chodil jsem běhat každý den, fyzicky se cítím dobře.

A sebevědomí sis budoval díky tenisu s Filipem Firbacherem?

(směje se) Jo, to jo. Podle mě je to nejlepší doplňkový sport, takže když bylo volno a Fíra byl tady šli jsme spolu. Teď jsme nějakou dobu nebyli, protože všechno je zavřené. Ale určitě naše zápasy většinou končí mým vítězstvím.

Teď máš za sebou celý zápas Tipsport ligy proti Táborsku. Jak ses cítil po dlouhé době bez utkání?

Musím říct, že jsem nezačal dobře. Na prvních deset patnáct minut vůbec nejsem pyšný, měl jsem hodně ztrát. Nechci se vymlouvat, ale myslím, že to dost bylo tím, že jsme dlouho nehráli. Dostat se do zápasového tempa bylo těžké. Pak se to trochu zvedalo, zklidnil jsem se a chyb jsem dělal míň.

Byla doba, po kterou jste za béčko nehráli žádné zápasy, hodně těžká?

Určitě, pro mě obzvlášť – ještě před přerušením soutěží jsem prošel zraněním, pořád se mi vracela bolest v třísle a nemohl jsem se z toho vyhrabat. Pak jsem stihl jen jeden venkovní zápas, navíc v něm jen třicet minut. Už tam bylo znát, že jsem dlouho nehrál. A teď ve středu taky.

Čekáš od sobotního duelu proti béčku Sparty, že to bude lepší?

Hlavně doufám, že znovu dostanu šanci. Trenérovi to budu chtít vrátit – určitě podám lepší výkon než proti Táborsku.