Krátce po půlnoci v noci z 21. na 22. července 1944 se nad nedalekými Pardubicemi rozezněly sirény ohlašující letecký poplach. Letka RAF dostala za úkol zlikvidovat rafinerii David Fanto (dnes Paramo). K útoku odstartovalo 98 letounů.

Den poté, co o pár kilometrů na jih dopadly bomby, v neděli 23. července 1944, nastoupili fotbalisté SK Hradec Králové v prvním kole Českého poháru proti Viktorii Žižkov, pátému týmu právě skončené nejvyšší soutěže Protektorátu Čechy a Morava, tzv. Českomoravské ligy. Domácí mužstvo, ještě po podzimu v pásmu sestupu divizní soutěže, vydatně posílilo a skončilo páté.

V té době, kdy postupující válka vyžadovala stále více pracovních sil a do Říše byly nasazeny celé ročníky, to mnoho hráčů řešilo bleskurychlým přestupem do mužstva, které dokázalo zajistit „nepostradatelnost“ v protektorátním hospodářství. To bylo v Hradci Králové, díky pobočce Škodových závodů, možné. A tak když rozhodčí Beneda z Českých Budějovic přivedl na hřiště obě mužstva, vidělo více než sedm tisíc diváků zcela nový SK Hradec.

Z podzimu 1943 zůstali v sestavě pouze čtyři hráči. Ti hradečtí – obránce Stanislav Fišer a útočník Josef Markvart. K nim přibývali další: obránce František Dembický přišel do Hradce v roce 1943 a záložník Slavomír Řepka v roce 1942. Dalších sedm hráčů dorazilo do týmu v průběhu jara 1944: brankář František Sojka a hráči Otakar Sýkora a Jaroslav Šťovíček ze Sparty, Bedřich Jezbera ze Slavie, Otakar Buzek z SK Nusle, František Mňuk z AFK Kolín a Jiří Votava z Německého Brodu.

Před zápasem museli hráči neochotně pozdravit tehdy povinným zdvižením pravice, pak ale hráli jako z partesu. Výsledkem byl skvělý výkon a úspěch, jaký v Hradci nebyl mnoho let. Kompletní ligovou Viktorku s reprezentanty Menclíkem, Zajíčkem a Zuzánkem porazili Votroci 5:2, o poločase vedli 2:1. Sýkora dal tři branky, Markvart a Jezbera po jedné. Ze všech hráčů, kteří se doslova překonávali v obětavosti, vynikli Dembický a Mňuk, což správně ocenilo několik nadšenců, kteří je po zápase odnesli na ramenou.

O týden později se štěstěna od Hradce odvrátila. Ve druhém kole poháru v Ostravě nestačilo nadšení a obětavost všech hráčů na ostřílené ligové mužstvo SK Slezská, která po výhře 7:4 Hradec vyřadila. S blížícím se koncem války nebyly soutěže na podzim 1944 ani započaty. A hráči, kteří to léto za Hradec tak příkladně bojovali, vytvořili základ poválečného týmu s těmi nejvyššími, postupovými ambicemi.