Ondro, jak bys zhodnotil výhru nad Duklou?
Velice důležité tři body, které určitě nebylo jednoduché získat. Věděli jsme, že nás čeká náročné utkání. Nevstoupili jsme do zápasu úplně dobře, první poločas nebyl podle našich představ. Neproměněná penalta nás trochu přibrzdila, ale gól do šatny nás nakopnul. Ve druhém poločase jsme se zlepšili, ale určitě ten výkon může být daleko lepší. Doufám, že to příští týden posuneme zase o level výš.

Pod Lízátky jste nadále stoprocentní. Malšovická aréna se zdá být nedobytnou tvrzí…
Rozhodně nás těší, že jsme doma před našimi fanoušky, kteří nám vytvořili perfektní atmosféru, opět získali tři body. Je to náš dům, náš hrad a nechceme tady ty body nechávat zadarmo. Myslím si, že soupeři vědí, že to tady budou mít složité. Máme tým a kabinu takového charakteru, že prostě nevypustíme vůbec nic. Jsme nepříjemní pro každého soupeře, i když proti Teplicím a Boleslavi při nás stálo štěstí. Avšak byly to také vydřené a vybojované body, stejně jako tentokrát. Po pěti zápasech máme devět bodů, což je pro nás velmi důležité, a věřím, že příští týden získáme další tři v Pardubicích.

Chyběla vašemu výkonu už jen pojistka na 2:0?
Zápas by jistě probíhal klidněji. Ke konci jsme se trochu stáhli, odvraceli jsme nebezpečné centry a snažili se chodit do rychlých brejků. Bohužel jsem ani já ten svůj poslední neproměnil a zbytečně jsme se stresovali až do finálního hvizdu, ale pro nás jsou to důležité vybojované tři body.

Kdo bude kopat penaltu příště?
Já! Už jsme domluvení (úsměv). Asi se do toho vloží ještě Kody (Petr Kodeš), ale myslím si, že si ji vezmu zase já.

Jak těžký týden to byl pro tebe osobně po neproměněné penaltě v Ostravě?
Kluci mi pomohli a podrželi mě. Hned po zápase jsem se jim za to v kabině omlouval. Vzal jsem tu zodpovědnost na sebe, chtěl jsem ji proměnit. Gólman mi ji chytil výborně nohama, a ještě ji vykopl takovým stylem, že to nešlo dorazit. To se prostě stává, určitě nejsem první ani poslední, kdo penaltu neproměnil. Tentokrát jsme to sami viděli u Vlčáka (Adam Vlkanova). Když jsem koukal na penaltový rozstřel Baníku v pohárech, tak jsem si u televize říkal, že jsem tam ten puntík asi zaklel. Bohužel se stalo, snažil jsem se na to nemyslet. Samozřejmě mě to mrzelo. Měli jsme pak po zápase volno, takže jsem měl dostatečný čas na to, abych si to sám rozebral. Od dalšího tréninku jsem byl psychicky připraven na Duklu a už jsem to v hlavě neměl.

Proti Dukle jsi však skóroval, byla to tvá první branka za Hradec. Spadlo to z tebe, jakmile se rozvlnila síť?
Bezpochyby. Byl to moment, který mně dodal ještě víc sebevědomí a rozvázal mi nohy. I právě proto, že můj výkon v první půli nebyl ideální a takový, jaký dokážu předvést. Myslím si, že každému hráči se pak hraje lépe, pocítil jsem to už po asistenci s Boleslaví.

Jak se ta situace u tvého gólu vůbec seběhla?
Začalo to tím, že Čihy (Filip Čihák) dokázal vyvézt míč. Samotnou akci jsem pak začal já, když jsem dával průnikovku do levé strany na Vlčáka. Pak tam byl tandem na Horyho (Daniel Horák) a já se snažil odskočit trochu níž, aby mi to Vlčák dal. Podržel balón a já si hledal místo ve vápně. Došlo to k Horymu a ten mi dal skvělý míč na přední tyč, kam jsem čekal, že by to mohl dát. Pak už jsem se jen soustředil na to, abych ten balón nějak přizvedl. Věděl jsem, že jsem v docela dobrém prostoru na to, abych to umístil právě na přední a pravačkou jsem gólmana Hrušku překvapil. Po zápase mi říkal, že nechápal, jak jsem to trefil. Jsem moc rád za to, že to vyšlo.

Ta gólová radost mohla být dvojnásobná, ale břevno bylo proti…
To mě mrzí, měl jsem to dát trochu níž. Po zápase jsem se bavil s Lukášem Váchou, ten mi říkal, že to stačilo dát jenom na zadní tyčku. Měl jsem toho už plné kecky po tom sprintu, takže jsem byl rád, že jsem vůbec vystřelil (usmívá se). Chtěl jsem trefit bránu a mířit na zadní tyč. Bohužel jsem to zvedl až moc a skončilo to na břevně. Je to škoda, mohl jsem mít dva góly, pomohl bych týmu ještě víc a uklidnil situaci.

Premiéru za Votroky si odbyl Tomáš Petrášek. Jak bys ohodnotil jeho vliv na tým?
Petras donesl zkušenosti a vítěznou mentalitu. Fantastický hráč do kabiny. Když se na něj podíváte, tak si samozřejmě všimnete té výšky. Má přirozený respekt i díky tomu, jak vypadá. Navíc je to srdcař a hráč, který miluje vítězit v každém utkání, v každé hře na tréninku. Myslím si, že v zápase svůj vliv na hřišti ukázal a splnil roli, kterou tu má. Spolu s Čihym a Klímičem (Jakub Klíma) odehráli fantastické utkání.

Za týden východočeské derby v Pardubicích. Stihli ti už spoluhráči v kabině něco říct o specifiku tohohle utkání?
Ještě ne, ale myslím si, že jsem takových zápasů už v kariéře pár zažil. Ať už v Plzni proti Spartě a Slavii, což jsou pro ně taky derby, nebo v Holandsku proti Ajaxu. Takže pro mě to nebude žádná novinka nebo zápas, ze kterého bych se měl rozklepat. Vnímám, že vážnost tohohle zápasu je pro tenhle kraj obrovská. My ho chceme zvládnout – a zvládneme. Uděláme pro to maximum a doufám, že přijede do Pardubic co nejvíce fanoušků, kteří nás poženou i tam.

Na břeh Orlice si znovu našlo cestu přes šest tisíc lidí. Jak důležitá je taková podpora?
Je obrovská a všichni jsme rádi, že sem chodí taková čísla. Momentálně jim doručujeme, i když tentokrát výkon nebyl úplně podle představ, vítězství, která jsou nejsladší. Máme tři body a doufám, že fanoušci budou chodit ještě i v hojnějším počtu, abychom tyto zápasy vyprodávali. Hraje se nám mnohem líp, když fandí a stojí za námi – je to radost. Fotbal se celkově dělá pro lidi, aby je to bavilo. Svým způsobem je to stále kulturní záležitost, takže je potřeba je výkonem na hřišti odměnit.