Jak se ti bojuje s prvoligovými obránci? Na Slovácku sis zahrál proti bývalému reprezentantovi Michalu Kadlecovi…

Tihle staří pardálové to hrají v klidu, umějí si krok dva dopředu vyhodnotit situaci, vědí, co se může stát. A soupeři mají oproti nám zatím navrch i v útočné fázi.

V jakém ohledu?

V efektivitě. Liberec nás třeba zaskočil, hráli dobře. Vytvořili si jednu šanci a tu proměnili. My se zatím neumíme rozhodnout v rychlosti pro správné řešení.

To je otázka času, ne?

Ano. Všichni věříme tomu, jak je náš tým poskládaný. Je v nás síla, kvalita. Možná musí opadnout nějaká tréma. Vidím to na sobě – první ligový gól si bude každý pamatovat do konce života, možná je to svazující. Když něco moc chceš, je to daleko složitější, než když mávneš rukou, že uvidíme. Tohle z nás musí spadnout.

Máme za sebou první svátek, zápas na Letné proti Spartě. Připomněl ti zkušenosti z předkol evropských pohárů?

Přesně. Právě na ty jsem si vzpomněl. Stadion, zázemí, fanoušci… Velmi jsem se na to těšil, i když jsem od půlky týdne věděl, že nenastoupím od začátku. Byl jsem přesvědčený o tom, že tam dokážeme něco uhrát, první poločas mi dal za pravdu. Konečný výsledek je pro nás trochu krutý, ale za první půli se nemusíme stydět. Byla to pro nás super zkušenost, právě takové zápasy nás budou posouvat dopředu.

Byl jsi překvapený, že jste nebyli v základu ani ty, ani Pavel Dvořák a Daniel Vašulín?

Trenéři věděli, čeho tím chtěli dosáhnout, a myslím, že účel to splnilo. Na hřiště poslali běhavější hráče, věděli, že to bude potřeba. Vzali jsme to všichni v pohodě, pomohlo to týmu.

Na hřiště jsi nastoupil za stavu 1:0 pro Spartu, kdy už byli Letenští víc v klidu. Bylo to znát?

Ano. Dostali nás pod tlak… Brzy dali druhý gól a vzali opratě zápasu úplně do svých rukou. Hrál jsem na Dávida Hancka, kterého znám dlouhé roky ještě ze Slovenska, a bylo znát, že stopeři si najednou dovolili hrát jeden na jednoho, zasekávačky… To samé mladý Panák – hrál, jako by měl v nohách dvě stě soutěžních zápasů. Už měli v hlavách, že se jim nemůže nic stát.

Čeká nás další velký zápas – Plzeň je první v tabulce…

Nebude to nic lehkého. Sparta, Plzeň a Slavia jsou top tři kluby v Česku. Bude to zajímavé, těším se, že se zase budeme moct poměřit se špičkou. Jak jsem říkal, právě tyhle zápasy nás můžou posunout vpřed. Ale hrajeme doma, nějaký bod bychom získat mohli. Navíc Plzeň hraje poháry, nebude úplně stoprocentně odpočatá. Naposledy v poháru jsme s nimi byli, dovolím si říct, lepším týmem, ale pak jsme dostali tři laciné góly. Měli jeden a půl šance a dali nám tři góly – zase rozhodla efektivita. To bude zase klíč k úspěchu. Musíme proměnit šance, které si vytvoříme.

Jaký tým má Plzeň?

Tolik změn tam nenastalo oproti zápasu, který jsme s nimi hráli v poháru. Mají dva nepříjemné útočníky, Beauguel s Chorým jsou velcí, urostlí chlapi. Na všechno jsme ale připravení. Není nic, čím by nás mohli zaskočit. Náš trenér tam působil, klub zná, trenéra Bílka taky.