Závěr ročníku nabral rychlý spád. Počítal jste s tím?

Určitě ne. Závěr soutěže jsme očekávali dramatický, že bude napínavý až do posledního zápasu, do posledního 30. kola. Že to dopadlo takhle, je to jen pro naší psychickou soustavu dobře.

Zkuste se podívat na sezonu trochu bilančně. Jaká pro Votroky byla?

Když to vezmu zpětně, tak se úplně překopalo celé mužstvo. Vsadili jsme hodně na hráče, kteří mají vztah k regionu. To byl jeden úkol. Říkám si, jak jsme všechno vůbec ustáli. Začínali jsme o jedno kolo déle, hned jsme tedy ztráceli tři body. Pak byla reprezentační pauza, postihla nás také salmonelóza, takže sezona byla celá rozbitá. Pohybovali jsme se uprostřed tabulky, kdy nám nikdo nevěřil. Přesto kluci makali, dotáhli jsme se na špičku a já už teď můžu říct, bez ohledu na závěrečné umístění, že s klukama je radost pracovat. Někdy kvalita nebyla, ale nepamatuji si, že bychom byli v jediném zápase výrazně horší než soupeř, spíš naopak. Co se hry týče, tak si myslím, že jsme předváděli na druhou ligu velmi dobrý fotbal.

Vedle Fotbalové národní ligy jsme se dlouho drželi i v poháru MOL Cup. Vyřadili jsme prvoligové celky jako Příbram nebo Bohemians 1905…

Jsem moc rád, že jsme vybojovali čtvrtfinále. Fotbal se hraje proto, aby mužstvo bylo úspěšné. Takhle daleko nebyl Hradec možná deset let. Navíc jakým způsobem, kdy dostali příležitost hráči širšího kádru. Ať už třeba Vobejda, který hrál velmi kvalitně nebo Zorvan, ten se nám pak prosadil i do základu. Všichni musíme být rádi, že jsme se tak dlouho v poháru drželi.

Kdo z kádru vás osobně nejvíce potěšil?

Nerad bych jmenoval jednotlivce, ale hodně nám pomohl příchod Pavla Krmaše. To je persona, která nám usnadňuje práci. Pavel je vysoce inteligentní a na kabinu má výborný vliv. Pro všechny byl asi šokem Radim Ottmar, který má nyní šestnáct nul. Dali jsme mu šanci, nechtěli jsme tahat další gólmany, on si to zasloužil. Už jen jak pracuje, jak fotbal má rád. Těch překvapení je pro mě hodně, ale nebudu dál jmenovat, abych třeba něco nezakřikl (usmívá se).

Pavel Krmaš má zdravotní problémy a ohlásil konec kariéry …

Ano, to je pravda a my to musíme přijmout jako fakt.

Který zápas byl z vašeho pohledu tím nezapomenutelným?

Možná se to lidem nebude líbit, ale já nejvíce vzpomínám na zápas s Varnsdorfem (4:4 pozn.). Jízda nahoru dolů, góly, červené karty, penalty, pod umělým osvětlením, navíc za deště. Super zápas, ale samozřejmě jen remíza

A jaké utkání byste nejraději škrtnul, kdyby to bylo možné?

Nejhorší výkon jsme podali doma s Českými Budějovicemi. Budějovice neměly kvalitu a my jsme hráli hodně špatně.

Celým ročníkem FNL nás provází věrní fanoušci. Cestují s námi i do nejvzdálenějších měst. Navíc na zápas s Karvinou přišlo takřka tři tisíce diváků, což je jednoznačně prvoligová návštěva…

I když zápas s Karvinou nedopadl podle představ, tak jsem byl rád, že to fanouškům není jedno. Že přišli v takovém počtu i na druhou ligu, to bylo skvělé. Jde mi hlavně o příznivce, o kterých vím, že mají fotbal v Hradci rádi. Jezdí s námi i ven, což je úžasné. Většinu už poznám, pamatuji si tváře, co chodí na juniorku, na všechny domácí zápasy. Byli i v Třinci. Za mě klobouk dolů!

Na poslední zápas chystá klub pro svoje fanoušky autobus …

Zcela jistě si to zaslouží a těšíme se na ně.

Na českou ligu panuje v Hradci nezvyklá konstelace trenérů. Vedete tým společně s Milanem Frimmelem, nezanedbatelnou roli hraje také Karel Podhajský. Jak vám to všem společně funguje?

Původně jsme nastoupili pouze na dva dny, když skončil Luboš Prokopec. Takže poměrně dlouhou dobu přesluhujeme. Ke spolupráci můžu říct, že Milan je nastavený stejně jako já. Udělá strašně moc práce. Pokud člověk chce něco navíc, tak absolutně není žádný problém. To samé Karel. Když vidím, co tady stráví času, je úžasný. Duší týmu je potom Sláva Kalousek, klidná síla, kluci ho mají rádi. Nezapomínejme ani na maséry nebo Martina Štěpánka, který s klukama pracuje na síle. Pro někoho nejsme třeba velká trenérská jména, což samozřejmě vnímáme, ale jsme na začátku kariéry. Třeba jednou lidi přesvědčíme, že pracujeme dobře.

Petr Mareš se v rozhovoru pro Černobílý gól vyjádřil také o skvělé partě v kabině. Jak se taková chemie utváří?

Nechci se chlubit, ale už jako hráč jsem dokázal dobře působit a vytvářet dobrou partu. V tomhle umím připravit mužstvo, semknout ho. Měl jsem například obavy, jak zvládneme zápas v Třinci po prohře s Karvinou. Kluci se vydali, měli toho plné zuby a zvládli to. Dobrá parta se ukáže tehdy, když se týmu něco nepodaří, což se teď potvrdilo.

Nyní se vám ale podařil bezvadný kousek, s kterým počítal asi málo kdo, dvě kola před koncem mít jistý postup. Oslavili jste to pořádně?

Oslavy již skončily, teď nás čeká opět práce, a to odehrát zápas v Ústí nad Labem. Jak to rychle přišlo a nepočítalo se s tím v úterý (Sokolov 2:0 a prohra Znojma 0:4), tak to tak rychle musí skončit. Slavit můžeme až po Ústí.

Jaké tedy oslavy byly?

Nějaké pivo jsme si určitě dali. Nic jsme nemohli plánovat, protože to nikdo nečekal. S hráči jsme měli společnou večeři, pak jsme se na chvíli rozdělili, abychom se po půlnoci potkali v centru města. Pak jsme si šli každý svou cestou. Včera jsme byli spolu s realizačním týmem Na Hradě na fotbale na pivě a tím oslavy pro nás končí.

Je to Váš dosavadní vrchol trenérské kariéry?

Asi ano, ale ono se to těžko měří. Je to určitě mediálně nejvíce zviditelněný. Nevím, zda se s tímto úspěchem nedá měřit postup s mladými kluky, co hráli za dorost Kolína, z krajského přeboru do divize. Nabízí se tento úspěch, ale je hrozně relativní.

Pojďme se ještě ohlédnout za zápasem proti Sokolovu. Jaké to bylo utkání?

Když to vezmu zpětně, tak nikdo z novinářů se mě na průběh zápasu dodnes ještě neptal (směje se). Ale vážně, první poločas jsme odehráli výborně ve vysokém tempu, až jsem měl strach, jestli to zvládneme. Druhá půle se spíš dohrávala takticky.

Jaký jste měli informace o ostatních zápasech?

Tak hlavně o Znojmu, že v poločase prohrává 0:1. Ale to nic neznamenalo, protože oni dokážou zápas otočit, což několikrát v sezóně také dokázali. Víc jsme se o to nestarali, až když Fanda Řehounek zahlásil v rozhlase 0:2. To už začínalo být zajímavý.

Kdy jste nabyli definitivu?

Asi když dostalo Znojmo červenou kartu. A když dala Vlašim pár minut před koncem, tuším tak patnáct, na 0:3, začal v kabině výskot. Pak už to jelo a vlastně se slavilo, když se ještě čtvrthodiny hrálo.

V sobotu nás čeká Ústí nad Labem …

Je důležité si říct, že do Ústí určitě nechceme jet na výlet. Sezónu chceme zakončit vítězstvím a chtěli bychom soutěž vyhrát. Začínáme se připravovat a musíme vybrat do zápasu kluky, kteří líp snášejí „tu jinou zátěž“, která nyní byla. (směje se).

Budou tedy v sestavě změny?

Tak to je jasné, to už jsem řekl. Nebude taky Vlkanova, který je s jedenadvacítkou a další, kteří mají zdravotní problémy. S největší pravděpodobností nebude Holeš, který má problém s palcem na noze. Vše se rozhodne až na pátečním tréninku.