Na Hradec vzpomínám moc rád, je to moje srdeční záležitost. Byl jsem tady většinu svého fotbalového života, takže jsem věrným Votrokem,

Bude to již patnáct let od vaší nezapomenutelné branky proti Liberci, kdy jste míč akrobatickou patičkou poslal do sítě. Vzpomínáte stále?
Občas ano, ale jsem hlavně pyšný, že se mi to povedlo v hradeckém dresu. Strávil jsem tady dlouhé a krásné období. Tohle nikdy nezapomenu.

Co tehdejší mužstvo, jak vám to klapalo?
Měli jsme v týmu fantastickou partu. Bylo to celé postavené právě na skvělé atmosféře mezi námi. Ideální výběr kluků, kteří táhli za jeden provaz, a myslím, že to v Hradci zůstalo a funguje to tak i dnes.

Prozraďte čtenářům, s kým jste například hrával?
Ať Je to Bohouš Pilný, Ríša Jukl nebo Milan Ptáček. Všichni vlastně v tom klubu zůstali dodnes, takže je vidět, že tenkrát to byl srdcař vedle srdcaře.

Jaké je dnes vaše zaměstnání?
Pracuji jako skaut a hráčský agent. S kolegy se zaměřujeme hodně na východní Evropu. Dostal jsem se k tomu díky kontaktům, které jsem si během kariéry na východě udělal.

Naplňuje vás práce agenta?
Baví mě to! Obnáší to hodně fotbalu (usmívá se). Jsem stále v kontaktu s lidmi, hodně se pohybujeme v Rusku, na Ukrajině nebo v Kazachstánu.

Stál jste například za příchodem kamerunského stopera Oliviera Mbaiza, který byl v Hradci na testech v zimní přestávce…
Musím říct, že mě to hodně mrzí. Chtěl jsem Hradci pomoct, byl jsem v kontaktu s Ríšou Juklem i Bohoušem Pilným. Věděl jsem od nich, že na postu stopera je tlačí bota. Já mám v Africe jednoho člověka, který tam žije a skautuje tyhle mladé kluky. Na Mbaiza jsem dostal výborné reference, navíc reprezentant Kamerunu.

Proč jeho angažmá tedy nevyšlo?
Stálo velké peníze a úsilí, abychom sem hráče dostali. Ať už to byly letenky nebo víza. Nejvíc mě však mrzí, že mohl hodně pomoct Hradci. Samozřejmě by se mu otevřela cesta i dál do Evropy. Hráč se v poslední možné chvíli, kdy už na stole byla smlouva, vše připraveno, tak se rozhodl jinak. Úplně otočil, nikdo jsme to nechápali. Ani jeho skaut. Nikdo. Zřejmě se chtěl vrátit domů kvůli poháru do 20 let, který v Africe probíhal.

Máte třeba zprávy, kde se pohybuje dnes?
Pak jsem se dozvěděl, že byl na zkoušce ve francouzském Ajacciu, kde mu to ale nevyšlo. Uvidíme, stát se může cokoliv. Aktuálně ale vím, že se svým agentem není skoro vůbec v kontaktu.

Dočkáme se tedy v budoucnu nějaké další zajímavé zahraniční akvizice?
Rád bych. Ale samozřejmě není jednoduché přivést kvalitního hráče ze zahraničí na podmínky, které jsou v Hradci nebo v celém českém fotbale. Často je to hodně složité.

UNIKÁTNÍ GÓL - tzv. ŠKORPION, vzpomínáte?10. listopadu to bude patnáct let, kdy tým SK Hradec Králové, který předtím od začátku sezóny dvanáct kol v řadě nevyhrál, porazil šampióny z Liberce a v zápase padl gól, jaký nikdo z necelých tří tisícovek diváků dosud naživo nikdy neviděl a nejspíš už ani nikdy v životě neuvidí. Pojďme si zavzpomínat a tento nádherný fotbalový okamžik připomenout.

Kniha Černobílá historie vypráví takto: „Hradec na šampiona vletěl a využil hned první šanci - v páté minutě na pěkný centr před bránu krásně vyskočil Pavel Krmaš. Hlavou poslal Hradec do vedení, zvedl ruce nad hlavu…A byla tma. Město v té době trpělo nedostatkem teplé vody kvůli výpadku opatovické elektrárny, a jako by Krmašův gól způsobil šok i v elektrické síti. Na nadjezdu u stadionu se zastavil trolejbus, Lízátka potemněla a hráči odešli do kabin.

Čekání se protahovalo, rozhodčí Hlaváč znovu pískl do píšťalky přesně po jedenačtyřiceti minutách. Hradec se do favorita opět odvážně zakousl a v desáté minutě si Jan Kraus naběhl na přihrávku mezi obránce, propletl se mezi nimi, s míčem na noze se vyhnul i brankáři Antonínu Kinskému a z ostrého úhlu vedení Votroků zdvojnásobil. Sedm minut po Krausově gólu fauloval Pavel Lukáš ve vápně Samuela Slováka a rozhodčí Hlaváč nařídil penaltu, k níž se postavil spolehlivý střelec Jan Nezmar. Vypálil, jenže Podhajský jeho střelu vyrazil.

Za deset minut nastala podobná situace na druhé straně, kde Kinský podrazil Davida Zoubka. K míči se postavil Tomáš Bouška - a Kinský jeho penaltu zastavil.

Hosté jako by si o pauze v kabině vzpomněli, že na východ Čech přijeli v roli úřadujícího mistra, a že by tedy měli mít navrch. Zatlačili, až z toho znovu vypadl proud. Tentokrát se nehrálo šestnáct minut a chyběli jen tři, aby rozhodčí zápas nechal předčasně opakovat.

Krátce po druhém přerušení vypálil David Langer z dálky a snížil. Zdálo se, že je jen otázkou času, kdy se kvalita a liberecký tlak projeví. Průběh zápasu tou dobou nasvědčoval tomu, že Liberci ve vyrovnání zabrání jen nadpřirozená síla…

A ta se objevila. V 63. minutě se Zoubek zapsal do historie klubu jako střelec jednoho z nejkrásnějších gólů všech dob. Kraus si seběhl pro míč napravo, svůj prostor ve středu útoku uvolnil pro náběh blonďatého záložníka a poslal centr do vápna. Míč mu určitě nesedl tak, jak zamýšlel, protože směřoval za Zoubka. Další zahozený centr, jako by si řekl hradecký odchovanec Bohuslav Pilný, toho času liberecký obránce, a soupeři nechal spoustu prostoru.

Zoubek však předvedl něco, co nečekal nikdo kromě něj samotného. Místo aby se otáčel, snažil se míč zpracovat a pak vymýšlel co dál, vymrštil se po hlavě dopředu a vykopl nohy vysoko za sebe do vzduchu. V krkolomné pozici přesně zasáhl centr patou a Kinský se za jeho střelou jen ohlédl. Pak na vteřinu zkoprněl a skácel se na zem. Neuvěřitelnější gól nikdy nedostal. Tenhle hned obdržel jméno Škorpion, podle tvora, který taky bodne švihem přes hlavu.

Libercem trefa jako z počítačové hry otřásla. Sice dokázal necelých deset minut před koncem snížit, ale domácí už vedení udrželi a dlouhou sérii bez vítězství ukončili nezapomenutelným zápasem. Porazili mistra v utkání, které už snad víc událostí nabídnout nemohlo: diváci zažili nejistotu při dlouhých výpadcích elektřiny, radovali se potmě z rychlého vedení nad favoritem, kroutili hlavou nad dvěma chycenými penaltami a v úžasu zírali na gól, jaký nikdy neviděli.

Když v roce 2013 hlasovali čeští fanoušci o nejkrásnějším gólu dvacetiletých dějin samostatné české ligy, paráda blonďatého záložníka vyhrála na celé čáře.“

DAVID ZOUBEK se narodil 3. února 1974. V Hradci sehrál 144 zápasů, z toho 116 v první lize.Vstřelil 10 branek, 6 prvoligových. Kromě působení v Hradci Králové hrál za FK Pardubice, Bohemians Praha, Jokerit Helsinky, Dinamo Minsk, FK Bohemians Praha a SK Kladno.