Ráno bylo klasické – vajíčka, houska se šunkou... Pak jsme si ještě trochu odpočinuli na pokoji, poleželi jsme si a šli jsme na trénink. Pro mě byl dobrý, protože jsme nejdřív hráli bago. Sice jsem byl v týmu poražených, ale s Radičem jsme se z toho vystříhali. Erik zůstal a musel nám popřát dobrou chuť k obědu. Zase to ale bylo bez kvality – bez básničky, bez písničky, tohle musíme zlepšit. Potom jsme šli do pozičních her a tam jsem byl jako žolík. Jednak jsem nemohl prohrát, ale hlavně má člověk víc balonů a víc si zahraje. Jako žolíci jsme byli tři zkušení, já s Radičem a Dvořkou. Určil nás trenér, on ví, kde je kvalita.

K obědu jsme si dopřáli – měli jsme výpečky se špenátem, mohli jsme si vybrat, jestli si k nim dáme houskový, nebo bramborový knedlík. Já k výpečkům upřednostňuju bramborový, houskový si dám spíš ke svíčkové. Musím říct, že to bylo fakt dobré, ale po obědě jsem si potřeboval zase na chvíli lehnout. Naložil jsem si, tak jsem to musel strávit.

Odpoledne jsme měli volno, což jsme uvítali. V sobotu hrajeme, tak jsme si potřebovali trochu odpočinout. Na sluníčku to bylo náročné, měli jsme i dvoufázové tréninky. Tak si odpoledne každý udělal, co potřeboval – někdo byl ve městě, někdo se zašel vykoupat do jezu, někdo hrál hry, někdo se prospal. Každý, co mu vyhovuje, aby byl připravený na zítřejší trénink a sobotní zápas.

Blíží se mistráky, někdo přemýšlí, jestli bude v sestavě, nebo ne. Těžko se to odhaduje, máme zdvojené posty. Uvidíme. Někdo to hledá podle tréninku, ale myslím, že to ještě moc poznat nebylo.

Po večeři si možná dáme ještě karty, podíváme se na Ligu mistrů a půjdeme spát. Tím se s vámi ze soustředění loučím, zítra už nás čeká jen jeden trénink a cesta domů. Doufám, že se vám deník líbil a že jste mohli trochu nakouknout do toho, jak takový týden prožíváme.

Fotogalerie