Ráno nás hned po probuzení čekaly testy na COVID, za mě byly zatím nejdrsnější z těch, co jsme absolvovali. Nejdřív mi laborantka strkala špejli do pravé dírky, pak zjistila, že to nepůjde, ale i tak to zkoušela. A když se pak trefila v levé, dostala mi ji skoro až do krku. Vůbec nechápu, jak to tam dostala.

Na dopoledním tréninku jsme trénovali různá přečíslení v útočné fázi do otevřenější obrany, třikrát jsme hráli bago, během toho se ukázalo, kdo je největší kopyto. Dnes to byl tutově Samec, protože byl uvnitř pořád, navíc měl ve všech rekord. Není to úplně obvyklé, že se hraje bago třikrát, ale mělo různé velikosti – od nejmenšího na začátku jsme šli k největšímu na konci. A nebylo to tak dlouhé, jako když se bago hraje jednou. Musel nám pak přát dobrou chuť k obědu – spolu s Ondrou Machem a Fandou Čechem. Učili se přání ve třech, ale každý říkal úplně něco jiného a trefili se asi jen do slov dobrou chuť. Doufám, že příště to bude sehranější.

Dost kluků říkalo, že byli unavení, že je bolely nohy. Vedro bylo velké, to bere hodně sil. Ale myslím, že i tak byly na tréninku dobré věci a natrénovali jsme, co jsme chtěli. Mě trochu píchlo v tříslu, ale není to nic vážného.

Po obědě jsme si lehli a pak jsme si dali jednu hru nominovaných trumfů, protože jsme potřebovali někoho, kdo nás obslouží u večeře. Zase to byl Šípas – nevím, jak ho to ještě může bavit. Může nás rovnou obsluhovat a nemusíme to ani hrát.

Druhý trénink jsem kvůli tomu tříslu vynechal, dohodli jsme se, že by bylo zbytečné hnát to přes sílu. Nebyl dlouhý, tak jsem radši regeneroval, proválel jsem si svaly válečkem. Kluci nacvičovali kombinaci a skončili hrou. Nebylo to nic náročného, ale jak už jsem psal, v tomhle počasí je těžké všechno.

Po večeři jsme měli videorozbor posledního zápasu s Chlumcem, zbytek byl motivační. Trenér k nám měl takový proslov, a co jsem tak koukal na kluky, myslím, že to na nás fungovalo. Doufám, že si všichni vezmeme jeho slova k srdci, půjdeme za postupem jako jeden tým a budeme bojovat jeden za druhého. Pak jsme si ukazovali jeden zápas Leedsu, který v minulé sezoně postoupil. Bylo by fajn oslavovat góly jako jeho hráči – hnalo je snad padesát tisíc lidí, čišela z toho euforie. U nás se to asi stát nemůže, ale chtěli bychom s našimi fanoušky zažít co nejvíc radosti. Teď se ještě koukneme na Ligu mistrů a půjdeme spát.

Fotogalerie