Sledoval jsi v minulosti, kdo hraje v dresu Krále asistencí?

Nijak cíleně, ale když jsem koukal na ligové zápasy, a to bylo často, samozřejmě jsem si toho vždycky všiml. Nevyjmenoval bych všechny, kdo žluté číslo měl, ale na několik bych si určitě vzpomněl.

Jak si ceníš asistence na gól?

Odmalička mi táta říkal, že pro něj je cennější, když někomu přihraju před prázdnou bránu, než abych sám gól dal. Takové asistence jsem úplně neměl, ale určitě je beru jako důležité. Většinou jen díky asistenci někdo může dát gól. Samozřejmě nejsou vidět tak jako góly, ty přinášejí ještě jinou radost, ale jsem rád, že se teď v nějaké kategorii sledují.

Rozlišuješ hezkou a ušmudlanou přihrávku?

Určitě. Mám rád pěknou asistenci ze hry nebo dobře zahranou standardku. Někdy je to přihrávka, která toho moc nevyřeší, ale pak to dobře udělá ten střelec.

Ze čtyř asistencí, které jsi nasbíral mezi šestým a desátým kolem, máš tři z rohu a jednu ze hry. Ta taky vedla k nejhezčímu gólu, že ano?

Souhlasím, to byla Vášova patička v Českých Budějovicích. Ze hry jsou většinou asistence hezčí, něco se musí vymyslet. Na druhou stranu, standardky jsou ve fotbale hodně důležité. Připravujeme se na ně a musím říct, že teď je i celkem často dobře zahráváme. Vážím si toho, že je dokážeme využít.

Pomocným kritériem při vyhlašování krále asistencí je přihrávka do gólové šance. Stane se ti, že vymyslíš pěknou přihrávku a pak se chytáš za hlavu, když někdo zahodí šanci?

Zrovna v posledním zápase s Jabloncem jsem někdy v páté minutě přihrál Vášovi, on byl na vápně uprostřed sám a přestřelil. To mě mrzelo – ne kvůli tomu, že jsem mohl mít asistenci, ale spíš kvůli tomu, že jsme mohli brzy vést a hrálo by se nám úplně jinak.

Kdo má podle tebe v lize výjimečné oko na dobrou přihrávku?

Tyjo, těch je hodně. Vyzdvihl bych třeba Stancia. Jsou i výborní krajní obránci, kteří mají dobré centry – Fleišman nebo Krob. Z centrů padá podle mě víc gólů, nějakých úžasných prostrkávek v naší lize tolik nevidím.

Představoval sis jako malý, že budeš spíš střelec, nebo že budeš tvořit hru?

Spíš tvořit hru. Sice jsem vždycky chtěl dávat góly, ale nikdy jsem si nemyslel, že budu kanonýr s patnácti dvaceti góly za sezonu. K tomu nemám ani fyzické dispozice – od toho jsou hrotoví útočníci.

Měl jsi vzor?

Snad ani ne. Ale líbili se mi vždycky spíš podobně vysocí hráči. Messi, Insigne samozřejmě dávají moře gólů, ale občas dokážou i vytvořit skvělé šance.

Po deseti kolech máme v tabulce třináct bodů. Jsi spokojený?

Před sezonou bych s tím spokojený byl. Máme víc než bod na zápas, což většinou znamená záchranu. Když jsme ale viděli ty zápasy na začátku nebo ten poslední s Jabloncem… Nechci říct, že jsme měli mít o osm bodů víc, ale o takové čtyři, to by odpovídalo a bylo by to ještě lepší.

A z pohledu výkonů?

Ukázali jsme si, že na všechny tyhle týmy máme. Nevyšla nám utkání proti Spartě a Slavii, ani na Slovácku jsme nepodali optimální výkon. U všech ostatních týmů od Jablonce po Karvinou jsme si ale ověřili, že je můžeme porážet. Máme sílu na to, abychom se udrželi. A třeba nebudeme myslet jen na záchranu, ale budeme moct mířit i výš.