Nebyl to běžný fanoušek, vlastně byl tak trochu externím členem realizačního týmu. Mohli jste ho potkat téměř na každém tréninku, a když pandemie vyhnala z tribun fanoušky, podával míče při zápasech. Jiří Pospíšil fandil Votrokům odmalička, rád vzpomínal na zisk mistrovského titulu, po němž vyprovodil fotbalisty v průvodu od hřiště U Nemocnice k Avionu. „Byl jsem ještě kluk, takže jsem žádného hráče nenesl, jen jsem se tam motal. Táta šel taky. Došli jsme k Avionu, tam se všichni hráči vysypali, jen Hledík se zastavil doma přes ulici. Snad šel pro manželku, to si nepamatuju. Vytvořili jsme dav pod jeho balkonem a volali jsme Ať žije Hledík. On stál na balkoně a kynul nám jako nějaký papaláš,“ smál se, když vyprávěl u příležitosti 60. výročí zisku titulu.

Jirka pracoval v ZVÚ, ale žil fotbalem. Barvitě líčil, jak se spolu s ostatními učni chodili dívat na výrobu svařované kovové tribuny U Nemocnice – z profesního i fanouškovského zájmu. „Říkali jsme tomu deset stupňů ke zlaté podle toho televizního pořadu,“ usmíval se.

Usměvavý byl pořád. I jako důchodce na tréninku mezi Votroky. Těm chodil podávat míče za každého počasí i po každém výsledku. Po prohrách byl snad ještě odhodlanější. „Naštvali mě, ale musím je podpořit. Ukázat jim, že jsme na ně nezanevřeli,“ hlásil se po nepovedeném utkání.

Koronavirus ho bohužel přemístil na jiné hřiště. Skvělý kamarád Pospa teď podává míče Jiřímu Hledíkovi, Zdeňkovi Pičmanovi, Zdeňkovi Krejčímu a dalším mistrům. Ať odpočívá v pokoji!

Klub vyjadřuje upřímnou soustrast všem pozůstalým.