V čem se liší zimní příprava gólmanů a hráčů?

Když jsem před dvaceti lety chytal, ještě se to moc nelišilo. Až v poslední, herní fázi se gólmani oddělovali a dělali si svoje věci. Dnes už se oddělují v prvních dnech, hráči běhají a nabírají kondici a gólmani s nimi absolvují třeba jeden trénink, i při něm mají upravené časy nebo počty sérií. Druhý trénink už mají zaměřený na sebe.

Jak?

Posilujeme, pracujeme na obratnosti v tělocvičně nebo venku na umělce. Tady pracujeme s žíněnkami, medicinbaly, švihadly. Nebo děláme doplňkové sporty.

Na jednom z tréninků na soustředění třeba brankáři hráli squash...

Ano. Léto je samozřejmě lepší – můžete hrát tenis, basket dva na dva, při kterém pracujete na citu v rukou, odrazech. Ideální je beachvolejbal. V zimě je squash dobrý. Trénujete reakci, ruku, start. Jsou tam rychlé pohyby levá–pravá, změny směru, hodně postřehu. Badminton se taky hodí, tam se zase víc odrážíte.

Kdy se začala příprava pro gólmany víc odlišovat?

Nedá se říct, že se to změnilo tehdy a tehdy. Jde to s vývojem fotbalu – dřív se trénovaly daleko větší dávky, byl to takový ruský styl. Když nešli hráči z tréninku po čtyřech nebo nezvraceli, byl pocit, že se netrénovalo. Nebyly sporttestery, neřešily se tepové frekvence... Postupně se to měnilo. U gólmanů taky. Já jsem ještě neměl v Hradci trenéra brankářů – byl hlavní trenér a asistent a ten šel rozcvičit gólmany. Pak přicházeli trenéři gólmanů, vesměs sami bývalí gólmani, zvyšovala se jejich vzdělanost.

Brankář ale i v dnešní době potřebuje vytrvalost, ne?

To ano. Musí nabrat objem, aby se pak v zápase nestalo, že spadne dvakrát doleva, dvakrát doprava a bude zavzdušněný. Ale potřebuje jinou sílu, protože je oproti hráčům v zápase jinou dobu v práci. Jeho vytížení trvá dvě tři vteřiny a konec. Musí být výbušný, to by nebyl, kdyby trénoval velké dávky na vytrvalost. Byl by vláčný. Nepotřebujete, aby gólman vydržel padat na pravou stranu od brány až na půlku. V zápase spadne jednou, ale musí to udělat rychle.

Jak brankáři snáší běhání, které s týmem absolvují?

Každý je jiný. Zažil jsem i gólmany-vytrvalce. Třeba právě tady v Hradci Luďa Jelínek, ten by uběhal i hráče. V mé době byli ale i takoví, kteří běželi kilometr za ostatními, byli zavaření, funěli... V dřívější době to byli hodně takoví ti mohutní pořízkové, kteří nejsou k běhání předurčení. To už se taky hodně změnilo.

Jak zatím zvládají přípravu Radim Ottmar s Patrikem Vízkem?

Úplně v pohodě. Na hřišti není žádný problém, ani tady. Trénují s týmem rychlostní vytrvalost, dlouhé objemy ne. A všechno zvládají dobře.

Fotogalerie