Místo na fotbalovém trávníku soupeří na finančních trzích, aby svým klientům zajistila nejlepší podmínky v oblasti úvěrů, pojištění a dalších produktů. Manažerka společnosti eDO finance, a.s. Veronika Čapková se ovšem rozhodla podpořit z pozice sponzora i ženský fotbalový klub FC Hradec Králové. „Fotbal většina lidí vnímá jako chlapskou záležitost, stejně jako finance. A proto moc dobře vím, jak je těžké se mezi muži prosadit. Chtěla jsem tedy ženám v tomto ohledu trochu pomoci,“ uvedla důvod Veronika Čapková.

Věnujete se finančnímu poradenství. Spatřujete nějakou souvislost s ženským fotbalem?
Určitě tam najdeme více souvislostí. Například jedna z nich bude ta, že každá žena fotbalistka by měla mít skvělé úrazové pojištění. (úsměv) A ta druhá, že zažité stereotypy o ženách ve světě financí nebo ve fotbalovém by se měly bourat. Nechci vypadat jako zarytá feministka, to určitě ne. Ať žena zůstane ženou a muž mužem. Ale pokud se nějaká žena chce věnovat něčemu takovému, nemělo by se na to koukat skrz prsty, ale prostě tomu dát šanci.

Proč jste se rozhodla finančně podpořit ženský fotbalový klub FC Hradec Králové?
Fotbal většina lidí vnímá jako chlapskou záležitost, stejně tak jako finance. A proto moc dobře vím, jak je těžké se mezi muži prosadit. Chtěla jsem tedy ženám v tomto ohledu trochu pomoci.

Co je hlavní náplní vaší práce?
Jsou tu dvě roviny. Jedna je, že působím jako manažer obchodního týmu. Já tomu říkám „Hledač potenciálu“. Hledám na trhu šikovné lidi, se kterými by se mi líbilo spolupracovat. S těmi pak dále spolupracuji a funguji jako jejich manažer. Ta druhá je, že se věnuji svým vlastním klientům. Mým velkým koníčkem jsou korporátní pojištění a investice. Každopádně klientům dokážu zařídit hladký proběh úvěru nebo skvělou úrazovku.

Hrála jste někdy sama fotbal?
Na základní (sportovní) škole ano, ale to je moje jediná zkušenost. Každopádně jsem milovník sportu, ráda si zajdu třeba do fitka nebo na squash.

Jak se žena tedy podle vás může prosadit v tomhle pro většinu lidí mužském světě?
Ženy tady více působí jako poradkyně, do manažerských pozic se jim moc nechce. Je potřeba na to mít dost trpělivosti, ale taky cílevědomosti. Můj celoživotní „problém“ je právě přehnaná cílevědomost. Když si něco usmyslím, tak za tím jdu a nikdo mi nic nevymluví. Vždy to někdo zkusí, já si ho vyslechnu, ale stejně si to udělám po svém. A není to o tom, že bych nechtěla slyšet něčí názor, ale je to moje cesta, moje lekce a každý si tím musí projít po svém.

Fotbal žen je u nás na rozdíl od mužského na okraji zájmu. Ve světě už se to mění. Jaký na to máte názor?
Bohužel ve světě je více věcí rychlejších a pružnějších než u nás. Ti mladí se možná už snaží na věci nahlížet „světově“ díky sociálním sítím a podobně, ale většina společnosti stále žije ze zažitých stereotypů a názorů, co se předávají a vychovávají z generace na generaci. A co si budeme povídat, tyhle staré generace moc promo neudělají ve světě médií. To je velký oříšek. Stejně jako když já mám domluvenou schůzku se starším mužem a měla bych ho poučovat o jeho financích, kam je má, nebo nemá investovat… Je to mnohem složitější získat jeho důvěru, že opravdu vím, co říkám.

V čem nejvíce byste chtěla hradeckému klubu pomoci?
Jak už jsem zmínila, to úrazové pojištění je určitě základ. (úsměv) Ale teď vážně, koho v mužském světě napadne, hlavně z řad mužů myšlenka: Pojďme podpořit fotbalistky. A proto tu jsem já, možná je nakopnout, a pak že kopanou nehraji… (úsměv) k tomu, aby vůbec tuhle myšlenku připustili.