Jak prožíváš to, že se dlouho nehrálo a teď přijde pět zápasů během dvou týdnů?
Na konci minulé sezony to bylo stejné, takže nějakou zkušenost s tím už máme. Pro každého hráče je těžké nemít zápasové vytížení, ale myslím, že jsme dobře a hodně trénovali. Bylo toho dost. Takže jsme připravení.
Zdenko Frťala říkal, že důležité je dobře odpočívat. Souhlasíš?
Každý hráč to má jinak. Já rád přijdu domů a jenom si lehnu, nejdůležitější pro mě je vypnout hlavu. Dost mi pomáhá playstation, snažím se chodit i na procházky s přítelkyní. Jezdím domů na sever, když je volný den. Každý si k odpočinku hledá cestu po svém.
Do restartu soutěže zasahují časté testy na COVID-19. Jaké to je, když do posledního dne před zápasem musíš čekat na to, jaký přijde výsledek?
Je to zvláštní. Jeden zápas můžou hrát všichni, další třeba bez pěti lidí. Úplně si to neumím představit a doufám, že u nás žádná složitá situace nenastane. Když jdeme s klukama na testy, děláme si z toho srandu – o tu je tady postaráno výborně. Děláme si ji skoro ze všeho.
V sedmi ligových zápasech jsme dostali pět gólů. Jaké je tvé vysvětlení pro to, že defenziva takhle celkem funguje?
Myslím, že jde o nastavení týmu. Na to jsme se zaměřovali. Trenér nám zdůrazňuje, že nemůže pět lidí bránit a pět lidí útočit. Musíme hrát jako celek, jeden tým – všichni brání, všichni útočí. Hlava by měla být nastavená takhle. A tak, že prostě věříme, že gól nedostaneme.
Na stoperu nastupuješ vedle devatenáctiletého Denise Donáta, přitom jsi kdysi sám říkal, že v jedenadvaceti máš vedle sebe nejradši zkušeného parťáka. Jak se ti hraje jako tomu staršímu?
Musím říct, že pro mě by určitě bylo jednodušší od někoho se učit, jenom ho poslouchat. S trenérem jsme se hodně bavili o mé roli – musím na Donyho mluvit, občas mu říct, co má udělat, občas ho usměrnit. Myslím, že se s tím sžívám. A Donyho musím pochválit. Na hřišti je na něj spoleh. Je hodně mladý hráč, ale hodně kvalitní. A myslím, že mu pomáhá jeho flegmatická povaha. Z ničeho si nedělá hlavu, každá situace je jiná a na každou je nastavený od nuly.
Čeká nás zápas s Ústím. Poslední domácí proti tomuto soupeři jsi rozhodl dvě minuty před koncem. To je příjemná vzpomínka, že?
Šel jsem na hřiště na necelých dvacet minut, jestli si dobře vzpomínám. Úkol byl nedostat gól a snažit se nějaký dát, to se povedlo. Takže ano, příjemné vzpomínky. Teď to bude úplně jiný zápas – jsme v jiné pozici, Ústí taky. Bude to boj se vším všudy.
Překvapuje tě, jak vysoko v tabulce je Ústí, které před sezonou vyhlásilo, že bude šetřit a sázet na mladé?
Abych řekl pravdu, překvapuje mě to. Podobnou přestavbu jsem zažil ve více klubech. Mají opravdu hodně mladé hráče a je jich tam fakt dost. A přitom jim to šlape – bude to těžký zápas.
Vasil Kušej a Adam Čičovský mají zkušenost z Německa podobně jako ty. Co jim to dává?
Vasil tam byl hodně dlouho. V Německu chtějí po hráčích snahu o dokonalost, drzost a rvavost. Ničeho se nebojí, nehrají alibisticky, jak někdy vidíme v českém fotbale. Viděl jsem i některé jeho góly a myslím, že to bylo přesně podle toho, co teď říkám.