Jaký dojem jsi měl po zápase s Bohemians?

Jednoznačně pozitivní. Všichni jsme byli plní očekávání z toho, jak to bude vypadat. Měli jsme respekt, vstupovali do neznáma. Výkon byl podle mě slušný, můžeme si z něj vzít předsevzetí do další práce. Beru si z toho to, že v lize nemusíme hrát druhé housle.

Byl podle tebe lepší výkon než výsledek?

Stoprocentně. Nerozhodný výsledek je asi jediné zklamání.

V pozápasových hodnoceních zněla chvála našeho středu zálohy. Jak se ti to poslouchalo?

Poslouchalo se to hezky. I proto, že nás na to trenér upozorňoval, ke konci přípravy nás právě za hru ve středu zálohy kritizoval. Vzali jsme si to k srdci a snad jsme ho potěšili.

Konkrétně pro tebe byl zápas zvláštní, ne? Hráli jsme v Boleslavi, kde jsi působil, proti Bohemians, jejichž dres jsi také oblékal.

Jo, bylo vtipné, že se mi v tomhle jednom zápase takhle protnuly nitky fotbalového osudu. V hlavě jsem to ale neměl. Cítil jsem soustředěnost a zodpovědnost. Hlavně jsme nechtěli, aby se říkalo: Co chtějí v té lize dělat? Od první minuty bylo tohle cítit z celého týmu, jsem hrozně rád, že jsme to takhle uchopili. Ale musíme to potvrzovat dál, u zápasu s Bohemkou to zůstat nemůže.

Měl jsi proti Bohemians zvláštní motivaci? Klokani tě k nám uvolnili s tím, že na ligu už to není…

(zamyslí se) Už to je nějaký pátek, už to vyprchalo. Každý má v sobě to, že by jim chtěl ukázat, že se mýlí, ale už to není tak výrazné. Moje největší motivace v zápase nebyla, abych něco dokázal Bohemce, ale abychom jako tým ukázali, že ligu hrát můžeme. Nejen já.

Kluci zmiňovali objemy tréninků v přípravě. Cítil jsi v tomhle zápase, že se dřina vrací?

Jednoznačně se nám to vrací. Byla to hrozně náročná příprava, fakt velká dřina. Musím říct, že v létě jsem takové peklo dlouho nezažil. V zimě ano – v takových těch dvouměsíčních zimních pauzách. V létě asi ještě nikdy. Ve finále jsem ale rád, že jsem to absolvoval a že jsem to přežil. V tom smyslu, že jsem to vydržel zdravý, v tom jsem měl dřív problém. Teď se cítím daleko líp.

Myslíš, že fyzická připravenost by měla být v lize naší silnou stránkou?

Věřím tomu. I trenér s námi mluvil o tom, že nemůžeme předpokládat, že někoho budeme učit hrát fotbal. Musíme být nechutný mančaft, co na tom bude dobře silově, fyzicky, a pak na to přidáme nějakou fotbalovost. To bude cesta k úspěchu – jak se dnes s oblibou říká, hrát náročný fotbal. (usmívá se)

Ve druhém kole se představíme v Karviné. Co od toho zápasu čekáš?

Asi hodně podobný zápas jako s Bohemkou. Tahle mužstva jsou hrozně vyrovnaná, rozhodují maličkosti v podobě organizace hry nebo taktické vyspělosti mančaftu. Rozdíloví hráči v takových klubech moc nejsou. Klíč k našemu úspěchu bude v tom, abychom se se vstupem do ligy srovnali psychicky. Teď se snad budeme cítit líp, už jsme si to osahali. I trenér nás nabádá k tomu, abychom si to v hlavách srovnali, byli odvážní, abychom byli hrdý tým. Tím můžeme uspět.

Dobře znáš trenéra Jozefa Webera. S čím na nás jeho tým nastoupí?

Zažil jsem ho v Bohemce i v Boleslavi. Jeho mančafty jsou taky dobře fyzicky připravené. Snaží se hrát účelný fotbal. V Karviné je hodně cizinců, z toho hlediska je to nevyzpytatelné. Hrají poctivý, organizovaný fotbal – vlastně jako skoro všichni. (směje se)

Když jsi zmiňoval rozdílové hráče, neoznačil bys za něj Michala Papadopulose?

V jejich případě stoprocentně. I v minulé sezoně kolikrát zúročil svoje zkušenosti a gólový čich. On je určitě rozdílový hráč.