Dane, jak zatím vidíš letošní výkony Votroků?
Myslím, že to hodnocení může být kladné. Říká se, že druhá sezóna po postupu bývá těžší než první a my dosud předváděli dobré výkony a hlavně sbírali body. Pořád jsou ale před námi ještě dva zápasy do konce podzimu, takže to ještě může být lepší. Věřím, že pokud ještě nějaké body uděláme, tak můžeme být s první polovinou sezóny hodně spokojení. Podle mě zatím hrajeme nad očekávání, aktuálně jsme na 4. místě, což je skvělé.

Co se s tebou stalo na konci duelu v Českých Budějovicích? Utkání jsi nedohrál...
V jednom ze soubojů jsem dostal loktem za ucho a zhoršilo se mi vidění, všechno pro mě bylo rozmazané, nemohl jsem se soustředit na balon, takže nemělo smysl pokračovat. Na žádném větším ošetření jsem ale nebyl, už se cítím stoprocentně fit, jsem zdravý.

Minulou sobotu jste prohráli východočeské derby. Ještě vás ta porážka trápí?
Samozřejmě nás to všechny stále mrzí, protože to jsou zápasy, které musíme zvládat, pokud se chceme udržet tam, kde teď jsme. Navíc tam bylo poměrně dost lidí, hradeckých fanoušků přijelo tolik, že kotel byl plný. Sám tu jsem už třetím rokem, takže vnímám, že tohle utkání je pro nás v jistém smyslu důležitější, než ta ostatní a to pro celé město. Zatím jsme s Pardubicemi pokaždé vyhráli, tentokrát se to bohužel nepovedlo, ale na jaře budeme mít další šanci. Podle všeho by se už mělo hrát v Pardubicích, takže myslím, že to bude o to pikantnější a doufám, že to našim fandům vynahradíme.

Zatím jsi zapsal tři branky a dvě asistence, jsi s těmito čísly spokojený?
Těžko se hodnotit. Dobře vím, že jsem tam měl víc příležitostí, ty statistiky by mohly být ještě lepší. Důležité je ale to, že se nám daří jako týmu, že sbíráme body. Když k tomu přispěju nějakým gólem či asistencí, tak o to lépe. Ale věřím, že prostor pro zlepšení tu určitě je, máme před sebou další dva zápasy a já budu doufat, že nějaký ten bod ještě přidám.

Byl v aktuálním ročníku nějaký duel, ve kterém jsi se cítil extrémně dobře, nebo naopak špatně?
Všichni se asi cítili skvěle po prvním kole se Slavií (výhra 1:0, jediný gól vstřelil právě Daniel Vašulín). Byl to další zápas, který si člověk určitě bude pamatovat, takže ten bych asi vypíchl. Jinak těžko říct, asi není utkání, na které bych nejradši zapomněl. V Jablonci se nám to nepovedlo, ale i tam jsme měli šance, sám jsem měl dvě příležitosti, kdy to buď trefilo gólmana, nebo byl soupeř trochu šťastně postavený a míč ho zasáhl. Ale asi nemám vyloženě zápas, který bych si vybavil a řekl o něm, že byl opravdu hrozný.

Zatím jsi nastoupil do všech čtrnácti střetnutí v základní sestavě, jsi tedy spokojený se svým herním vytížením?
Určitě ano. Jsem rád, že mi trenér věří, ačkoliv jsem třeba mohl dát víc gólů, což se ode mne asi i očekává. Nejdůležitější ale je, jak už jsem řekl, aby se dařilo týmu. Je pro nás opravdu zásadní, že jsme v tabulce nahoře, a že se můžeme srovnávat s těmi nejlepšími týmy.

Hodně se mluví o tvé spolupráci s Filipem Kubalou. Je to taková ta klasická chemie ze starých dob jakou spolu měli například Koller s Barošem?
Myslím, že to je trošku jiná úroveň (směje se). Ale jinak ano, jsme dva úplně odlišné typy. Filda to má hodně založené na rychlosti, zároveň může těžit z toho, že chodím do osobních soubojů a on pak může sbírat odražené míče, se kterými může něco vymyslet.

Aktuálně máš na kontě tři žluté karty, hlídáš se kvůli tomu trochu víc, abys nedostal čtvrtou na nějaké důležité střetnutí?
Ani ne, minulý rok jsem dostal v posledním podzimním kole čtvrtou žlutou kartu v utkání se Spartou a pak jsem na jaře nemohl hrát v Plzni. V zápase však člověk tyhle věci neovlivní, protože dnes může dostat kartu v podstatě za jakýkoliv faul. Já už ty tři žluté nějakou chvíli mám, takže už se nějaké to utkání držím, ale i tak to může přijít prakticky kdykoliv. Že bych nad tím před zápasem nějak přemýšlel, to vůbec v hlavě nemám. Snažím se hrát tak, jak jsem zvyklý. Jednou to přijít musí, uvidíme. Byl by to trochu zázrak, kdybych do konce sezóny už žádnou další kartu nedostal. Určitě si ale nevybírám zápas, u kterého by mi nevadilo, že bych stál, myslím si, že to nijak ovlivnit nejde.

V MOL Cupu pojedete znovu do Českých Budějovic. Může být pro vás psychickou vzpruhou ligový duel, který jste tam odehráli?
Zápas tam se nám určitě povedl. Je to samozřejmě poměrně daleko, cesta tam bude poměrně náročná. Když jsem ale viděl další možnosti losu, tak jsem si všiml Karviné a dalších destinací, takže si člověk úplně nevybere, hrajeme hold tam. Myslím, že je to soupeř, který je na podobné úrovni jako my. Nás cíl je v poháru dojít co nejdál, pojedeme tam tedy s tím, že chceme postoupit do čtvrtfinále. Je to tedy asi přijatelný los, kdybychom dostali například Spartu, tak by to bylo těžší. Takhle budeme chtít zopakovat cestu, kterou jsme prošli v poháru v loňském ročníku.

Tobě se před nedávnem narodil syn, k čemuž ti ještě jednou gratulujeme. Jak velký to je zásah do tvého volného času?
Je to opravdu velká změna, protože teď mám doma velkou zodpovědnost. Musím hodně pomáhat přítelkyni. Je to věc, kterou si člověk neumí představit do té doby, než se mu dítě narodí. Jsem za to moc rád, že mám takovou zkušenost a musím říct, že si doma stoprocentně užíváme každé volno a každou společnou chvilku, kterou pro sebe máme.

Máš nějaké konkrétní úkoly? Vynášíš smetí?
Ani ne, snažím se pomáhat tak trochu se vším. Nevadí mi přebalování, uspávání, rád chodím s rodinou na procházku. Vím velice dobře, jak je to pro přítelkyni náročné. V noci to má na starosti víc ona, když já ráno vstávám na trénink, takže se snažíme si navzájem vyjít vstříc. Když odpoledne přijedu z tréninku, tak si malého vezmu já, aby si taky mohla trošku odpočinout, protože jinak je s ním opravdu 24/7, takže se jí snažím pomoct, jak jen lze.