Zdenko Frťala: V příští sezoně budeme zkušenější

16. 7. 2020   |   FC Hradec Králové
Ač nezastírá zklamání z toho, že se Votrokům nepodařilo dosáhnout aspoň na baráž, uplynulou sezonu nehodnotí Zdenko Frťala jako neúspěšnou. „V některých momentech nám chyběla chytrost, klid. Mladí hráči budou v příští sezoně zkušenější, chceme mužstvo stabilizovat a posunout dál,“ klade si za cíl v obsáhlém rozhovoru po konci ročníku 2019/2020.

Nedosáhli jsme na baráž, ale máme o bod víc než v minulé sezoně. Jak uplynulý ročník FORTUNA:NÁRODNÍ LIGY hodnotíte?

Nevnímám ho jako zklamání. Body a vstřelené góly jsme vylepšili, tabulka je spravedlivá. Po podzimní části jsme měli ambice pokusit se o baráž, ale přišly vlivy jako karty, zranění i sportovní forma, kterou jsme v některých utkáních neprokázali. Neměli jsme šňůru pěti nebo šesti vítězství v řadě, abychom se dostali do trháku – jako se to povedlo Brnu, Pardubicím nebo Dukle.

Kdybychom složili minitabulku prvních šesti týmů, budeme první...

To ano, ve vzájemných zápasech jsme na tom nejlíp. Je to k zamyšlení, musíme si to analyzovat. Měli bychom se z toho poučit a věřit, že to v příští sezoně zopakujeme.

Vedle toho jsme ale nezvládli některé zápasy s papírově slabšími soupeři. Je to celkovou nezkušeností týmu?

Určitě to bude jeden z důvodů, že mladý tým nedokáže držet stabilní výkonnost. V klíčových momentech nám zkušenost, klid a nadhled scházely. Nedá se říct, že bychom slabší soupeře podcenili, to vůbec ne. Ale nebyli jsme možná dostatečně koncentrovaní. Jsou to slabší soupeři jen v uvozovkách – když se podíváme třeba na příklad Prostějova, nebojím se říct, že tamní hráči mají o několik stovek ligových zápasů víc než my. Všichni víme, jak je druhá liga těžká, vyrovnaná... Čím dřív si tímhle naši mladí kluci projdou, tím líp. Je potřeba, abychom se z toho poučili všichni. Hráči i trenéři. V příští sezoně, pokud ještě vhodně doplníme kádr, budeme o to zkušenější.

Opakovaně jste říkal, že mladí kluci si ještě musejí projít krizemi, neúspěchy... Po prohře na Vyšehradě hráči sami přiznávali, že možná čekali, že v desáté minutě povedeme, a když to tak nebylo, začali zmatkovat.

Před každým utkáním se klukům snažím zdůraznit, že jejich kariéra i děj zápasu mají nějaký vývoj. Proto je důležité být trpělivý, čekat na soupeřovy chyby a ty trestat. My jsme někdy místo toho naopak svými chybami nabízeli šance soupeři. Z toho pak plyne nervozita, že nevedeme o dva tři góly... Důležité je, že si to všichni uvědomujeme, umíme problém pojmenovat. V další sezoně musíme takové výpadky omezit.

Na jaře jsme několikrát ztratili body zbytečně, v závěru jsme podruhé v sezoně vyhráli tři zápasy za sebou. Napravila tahle série váš pohled druhou část ročníku?

Hned po posledním kole jsem klukům poděkoval. Řekl jsem jim, že z mého pohledu sezona nebyla neúspěšná. Závěr jsme nezabalili, chtěli jsme dosáhnout aspoň čtvrtého místa. Měli jsme teoretickou šanci dostat se i na třetí, ale Dukla nám ji nakonec nedala.

Mohlo hrát roli to, že hráči byli uvolněnější, když v uvozovkách o nic nešlo?

Během celé sezony jde o psychiku a sebevědomí. V tom se u nás vymykal Adam Vlkanova, který si jako jeden z mála udržoval stabilní výkonnost. Chyběl nám druhý nebo třetí tahoun, který by se gólově prosadil. Střeleckou formu bohužel nenašel Erik Prekop ani Šípas ani další ofenzivní hráči. Aby celý tým stál na jednom člověku, to si může dovolit mančaft, za který hrají Messi nebo Ronaldo. Musíme vychovat další Vlkanovy a myslím, že jsme na dobré cestě – začali se prosazovat hráči, o kterých si před rokem možná nikdo nepomyslel, že můžou hrát pravidelně druhou ligu. Jejich výkonnost bude mít určitě stoupající tendenci. Pořád je ale důležité, aby na sobě chtěli pracovat. Na Vlkanovu se připravuje každý soupeř, potřebujeme, aby na sebe vzali zodpovědnost ostatní. To nám chybělo.

Na jaře v některých zápasech nebyla vidět herní tvář týmu, měnili jsme herní styl, rozestavení... To bylo vynucené změnami v sestavě?

Určitě. K tomu, abychom systémově měnili nějaké věci, nás nutila zranění. Nechtěli jsme každý zápas zkoušet něco jiného, ale důležití hráči nám vypadávali – Leibl, Prekop, Mejdr... Proto někteří kluci putovali sestavou a nebyli usazení na svých postech. O to víc si cením toho, že jsme se až do konce soutěže drželi v horních patrech. Někteří ukázali, že se s nimi dá počítat i na jiných postech. Jde jen o to, aby neřešili, že v dorostu hráli jen na jednom místě a teď si najednou musejí zvykat na něco jiného. Když jsou hráči variabilní, je to pro mě, trenéra, lepší, ale na jaře byla krátká doba na to, abychom to vyladili. V posledních třech kolech už se nám to podařilo stabilizovat a byli jsme odměněni třemi výhrami.

Na druhou stranu se nám povedlo získat body v závěrech zápasů, které se nevyvíjely podle našich představ – ve Varnsdorfu, v Jihlavě, v Chrudimi, doma s Třincem, s Brnem... Svědčí to o dobrém charakteru týmu?

Jednoznačně. Kluci mají charakter. Škodnou bych v kabině nestrpěl. Někdy jsou tedy až moc hodní – v momentech, kdy mají být chytří a vyčuraní, se zbavují míče a zodpovědnosti. Soupeři z nás měli velký respekt, připravovali se nás maximálně agresivně, protože patříme mezi mužstva, která mají zvuk. Po podzimní části jsme si byli vědomí toho, že potřebujeme mít někoho, kdo ostatní zklidní a usměrní. Nějakého tátu na hřišti. Proto jsme přivedli Kubu Radu, který tyhle předpoklady splňoval, ale bohužel se nám taky zranil. Rozdíloví hráči jsou důležití v každém týmu, ale po koronavirové pauze následovaly zápasy v takové rychlosti, že se i kolem Kuby točili hráči. Než se sehrál s jedním, ten se zranil, přišel druhý...

Koronavirová pandemie narušila celé jaro. Co jste si odnesl ze situace, jakou nikdo z nás ještě nezažil?

Zvládat se to dalo, ale nechtěl bych, aby se to opakovalo. Bylo to pro všechny stejné, ale hodně nepříjemné. Hráči zažili to, že byli měsíc doma, když měla probíhat soutěž. Když už mělo být po ní, vrcholila. Únava byla enormní, nebyla standardní možnost rehabilitace a regenerace. Celý profesionální fotbal se bál toho, aby nepřišlo ještě víc zranění. Už bychom to nechtěli zažít.

Velkým tématem je dlouhodobě stadion. Jak jeho stav ovlivňuje vaši práci?

Musím říct, že když jsem přicházel, měl jsem schůzku se sportovním vedením a s představiteli města. Byli jsme ubezpečováni, že rozpočet na stavbu stadionu je. O to větší chuť jsem měl do práce, protože jsem měl představu, že se stadion začne stavět. Jsou věci, které neovlivním – prioritně se musím zajímat o výkony a výsledky týmu. Na druhou stranu je pravda, že pokud máte podporu fanoušků, máte dvanáctého hráče. Ten nám doma chyběl. Když vidím atmosféru na jiných, byť malých stadionkách, kde je pět set věrných fanoušků... Líšeň, Prostějov, Pardubice, tam to hráče ještě víc motivuje. Pak je tristní, když hrajeme domácí utkání a mně jako trenérovi je našich fanoušků líto. Nemají takové zázemí, jaké by si zasloužili.

Když se zeptám na vás osobně – koncem jara se množily spekulace o vašem odchodu do Teplic. Jak se vám v tom pracovalo?

Nezastírám, že nějaké oťukávačky byly, ale všude, kde jsem byl, jsem otevřeně říkal, že nebudu dělat nic za zády vedení. Kdokoli by mě oslovil, musel by nejdřív jednat s mými nadřízenými. Jsem domluvený na tříleté práci a nemám nejmenší důvod někam odcházet. Náš úkol v Hradci ještě není u konce, další sezona by měla být vrcholem. To, že je o mě zájem, je i výsledkem práce týmu. Kdyby hráči nepředváděli dobré výkony, zájem by o mě nebyl.

Jsme před začátkem vaší třetí sezony u týmu. Co budete chtít provést v létě, aby se mužstvo posunulo?

Víme, že máme problémy s ofenzivou na krajích. Potřebujeme do hry dostat víc agresivních náběhů, přímočarosti, sprintů. Takhle se prezentovalo Brno, Pardubice... Měly to založené na jednoduchosti. Nejsme Barcelona, abychom někoho celý zápas přehrávali. Jediný, kdo se tomu ve druhé lize blížil, byla Dukla. Ta ale má taky nastavené nějaké tříleté období, je tam Roman Skuhravý, který tohle drží, a mají pro to vhodné typy hráčů. Ty není jednoduché získat. Věřím, že k nám přijdou ti, pro které jsme se rozhodli, a posunou naši kvalitu i konkurenci o krůček dál.

Úkolem pro příští sezonu je tedy prezentovat se jednoduchou hrou s množstvím náběhů?

Ano. Chci stabilizovat sestavu, abychom měli sedm osm postů, které vytvoří pevné jádro a kolem něj se to bude motat.

Co vás čeká teď v létě? Dokážete si během dvanáctidenního volna odpočinout?

Já dokážu vypnout možná na dva tři dny. Musím říct, že jsem se na dovolenou strašně těšil, protože ten půlrok byl hektický. To, co platilo v pondělí, bylo v úterý najednou úplně jinak. Zápasy, termíny, pravidla, povolení, zákazy... Bylo to náročné pro všechny lidi kolem fotbalu. Jsme rádi, že je to za námi, odpočinek potřebujeme. Musíme jít do příští sezony s čistými hlavami.

Sdílej článek!

Nepřehlédněte

Aktuální zprávy

Lvíčata hrála v Malšovické aréně před rekordní návštěvou

Aktuální zprávy

Votroci se vrací do Malšovické arény, v neděli přivítají Karvinou

Aktuální zprávy

Týdenní program Votroků