DENÍK PATRIKA VÍZKA: Den 2

23. 1. 2020   |   FC Hradec Králové
Druhý den soustředění ve Špindlerově Mlýně měli Votroci náročnější program. Po dopoledních výbězích odpoledne poprvé vyrazili na běžky. O tom, jak jim to šlo, píše Patrik Vízek ve druhém dílu svých pravidelných deníků.

Máme za sebou první noc. Postele jsou tady trochu měkčí, někteří kluci s tím měli problém, ale zrovna my dva s Vlčákem jsme se vyspinkali do růžova a na snídani jsme přišli poslední až o půl deváté. Trénink byl od tři čtvrtě na deset, už to bylo náročnější. Běhali jsme osmistovky – tam to bylo snazší, protože to bylo z kopce, zpátky do kopce to bolelo. Zvládli jsme to dobře, trenér pak ukázal charakter a dvě osmistovky nám odpustil. Stejně jako loni si o to střihl s Fírou, tentokrát ale na rozdíl od loňska kouč vyhrál. Fírovi se tady letos nějak nedaří. Pak se nás trenérovi stejně nejspíš zželelo a běžet jsme nemuseli.

Po obědě jsme vyrazili na běžky, ty byly zajímavé. Nejdřív jsme tedy vyšlápli pěšky na Horní Mísečky, byl to asi čtyřicetiminutový výstup, po kterém jsme si říkali, že by to možná už jako trénink samo o sobě stačilo. Nahoře jsme se podle svých schopností rozdělili na různé tratě. Já a Honza Král jsme měli problémy hned na startu – on měl rozbité vázání, tak se musel vrátit pěšky zpátky, já jsem měl půjčené běžky od Ondry Macha, který je skoro profesionál, a nikdo z nás nemohl přijít na to, jak se nasazují boty do vázání. Myslel jsem, že půjdu taky dolů, ale pak jsem na to přišel. Na trať jsem tedy vyrazil asi se čtvrthodinovým zpožděním. Frýďas přijel poslední – stál na běžkách poprvé, měl úplně omrzlou ruku, nemohl s ní hýbat. Za dnešek by zasloužil metál.

Trať byla dost členitá, v podstatě buď z kopce, nebo do kopce. Buď jsme sjížděli, nebo šlapali nahoru, prostoru na klasické běžkování moc nebylo. Deprimující bylo to, že kolem nás trénovaly asi desetileté děti, které kolem nás vždycky prosvištěly, smály se nám a křičely, že fandí Slavii. Ale aspoň byla sranda. Bylo krásné počasí, ale tratě byly víceméně v lese, takže panoramat moc nebylo.

Po večeři jsme na videu rozebírali pasáže zápasu se Spartou B. Trenér se nás vždycky snaží správně namotivovat, mentálně nastavit. Rád vždycky někoho popíchne, dává přezdívky podle světových hráčů. Někdy se u toho i zasmějeme. Video bývá neoblíbená součást přípravy, ale s trenérem Frťalou není tak zdlouhavé. Občas nám pouští i motivační videa nebo zápasy jiných týmů. Po videu dáme ještě chvilku deskové hry a půjdeme spát. Řekl bych, že po dnešku jsme všichni o dost utahanější než včera, takže ulehneme brzy.

Fotogalerie

Sdílej článek!

Nepřehlédněte

Aktuální zprávy

Lvíčata hrála v Malšovické aréně před rekordní návštěvou

Aktuální zprávy

Votroci se vrací do Malšovické arény, v neděli přivítají Karvinou

Mládež - reportáž

Dorost složil Admiru 3:0. Hattrickem se blýskl Binar