Ráno jsme vstali s Robem po sedmé hodině, abychom se trochu opláchli před snídaní. Tu máme mezi půl osmou a osmou. Dole nás čeká švédský stůl, obvykle snídám sladké – housku s máslem a marmeládou, dnes jsem si ale dal vajíčka. Akorát jsem na ně musel počkat, protože někteří kluci byli v jídelně rychlejší. Piju džus, teplé pití jako čaj nebo kafe si dávám jen v zimě.

Na dopoledním tréninku nás trochu zaskočily běhy. Trenér říkal, že soustředění bude herně kondiční, tohle bylo takové do kyslíčku. Pak už to šlo, dělali jsme nácviky rozehrávky od gólmana a zakončení. A stejně jako včera jsem udělal rekord v bagu. Bohužel už zase, snad naposledy. Při obědě jsem musel obsluhovat, kluci si to užívali. Pořád si poroučeli, že mám chodit pro pití, že jim chybí příbor, tak jsme si s Travasem zahráli na číšníky a najedli jsme se asi o půl hodiny později.

Také druhý trénink začal bagem, v něm prohráli Maty s Prochym a Míňa s Oťasem. Doufám, že tím jsem tu svou sérii proher protrhl. Ti první prohráli plechovky coly, druhá dvojice taky obsluhu, ale tentokrát jen rozlévání pití a servírování salátů. Pak jsme měli na tři skupiny zakončení a běh. Nebylo to tak náročné jako dopoledne, ale šlo to.

Na druhém tréninku jsme měli sporttestery, ale pro mě v tom není rozdíl, nijak ho nevnímám. Sice pípá, ukazuje, kolik jsme naběhali kilometrů, ale v tréninku samotném to nic nemění. Pořád jedeme na sto procent.

Vlastně před druhým tréninkem jsme měli ještě video. Nejdřív k nám mluvil trenér, říkal nám motivační věci – jak bychom měli být připravení na každý trénink, vážit si toho, že můžeme být v týmu. Pak vlastně o tom bylo to video: dívali jsme se na dokument o několika hráčích, kteří začínali od nuly a někam se dostali. Třeba Jamie Vardy z Leicesteru, který hrál snad šestou ligu a chodil do práce, ale věřil si a makal – a dotáhl to k titulu a do reprezentace.

Po tréninku jsme měli regeneraci jako vždy. Máme tady na výběr ze dvou možností: buď můžeme jít do vířivky a kádě se studenou vodou, nebo do jezu na Otavě. Já jsem dnes zvolil vířivku, nepřišlo mi, že je venku takové teplo. Ale Travas s Ondrou Machem a Erikem tam chodí.

Po večeři jsme šli do nedaleké večerky doplnit zásoby a nakoupit právě ty plechovky coly prohrané v bagu. Někteří kluci se pak pustili do stejné deskové hry, jakou jsme hráli včera, já jsem protentokrát vynechal. Včera jsme hráli fakt tři hodiny, až mě z toho bolela záda.

Fotogalerie